Pozn: text z Českého misálu jsme na vybraných místech doplnili zpřesněními z Caeremoniale episcoporum (ed. 1984), z dokumentu Příprava na velikonoční svátky a jejich slavení (ed. 2001) a z poslední latinské edice Missale Romanum (ed. 2008). Tato doplnění uvádíme modrou barvou.
Křestní bohoslužba může mít tři podoby: (1) je při ní někdo křtěn; (2) není při ní nikdo křtěn, ale světí se křestní voda (např. ve farních kostelích); (3) není při ní nikdo křtěn a ani se nesvětí křestní voda (voda se pouze žehná).
Dokument Příprava na velikonoční svátky a jejich slavení (čl. 88) je popisuje takto: Třetí část vigilie je křestní bohoslužba. Přechod Kristův i náš se nyní slaví ve svátosti. Plně je to vyjádřeno v těch kostelích, které mají křtitelnici, a tím více, když se slaví uvedení dospělých do křesťanského života nebo aspoň křest dětí.
Avšak i když se křest nekoná, přece se ve farních kostelích má světit křestní voda. Pokud se svěcení křestní vody nekoná u křtitelnice, ale v presbytáři, přenáší se křestní voda potom do křtitelnice a přechovává se tam po celou velikonoční dobu.
Neuděluje-li se křest, a ani se nesvětí křestní voda, ať kněz posvětí vodu k pokropení lidu.
Pro jednodušší orientaci jsou tyto tři možnosti uvedeny zvlášť.