Pozn: text z Českého misálu jsme na vybraných místech doplnili zpřesněními z Caeremoniale episcoporum (ed. 1984), z dokumentu Příprava na velikonoční svátky a jejich slavení (ed. 2001) a z poslední latinské edice Missale Romanum (ed. 2008). Tato doplnění uvádíme modrou barvou.
Kněz a přisluhující se odeberou ke křtitelnici, je-li v dohledu shromážděných věřících. Není-li křtitelnice snadno viditelná, koná se svěcení v presbytáři, kde je připravena nádoba s vodou.
Potom kněz promluví k přítomným těmito anebo podobnými slovy:
Velikonoce jsou svátky našeho vykoupení, a proto církev nejraději křtí právě o velikonocích. Stojíme nad vodou připravenou ke křtu. Ve společenství svatých prosme Boha za ty, kteří touto vodou budou pokřtěni. A pamatujme také na všechny, kteří se tuto noc kdekoli na světě narodí z vody a z Ducha svatého.
Dva zpěváci zpívají litanie. Všichni stojí (vzhledem k velikonoční době) a odpovídají.
Koná-li se delší průvod ke křtitelnici, zpívají se litanie během průvodu; v tom případě jsou katechumeni povoláni před průvodem. V čele průvodu se nese velikonoční svíce, potom přisluhující, jáhen a kněz. Výzvu k přítomným říká kněz až před žehnáním křestní vody.
V litaniích se mohou přidat některá další jména svatých, především titulárního světce kostela nebo místního patrona.
Pane, smiluj se. Pane, smiluj se.
Kriste, smiluj se. Kriste, smiluj se.
Pane, smiluj se. Pane, smiluj se.
Nebo:
Kyrie, eleison. Kyrie, eleison.
Christe, eleison. Christe, eleison.
Kyrie, eleison. Kyrie, eleison.
Svatá Maria, Matko Boží, oroduj za nás.
Svatý Michaeli, oroduj za nás.
Svatí Boží andělé, orodujte za nás.
Svatý Jene Křtiteli, oroduj za nás.
Svatý Josefe, oroduj za nás.
Svatý Petře a Pavle, orodujte za nás.
Svatý Ondřeji, oroduj za nás.
Svatý Jene, oroduj za nás.
Svatá Maří Magdaléno, oroduj za nás.
Svatý Štěpáne, oroduj za nás.
Svatý Ignáci z Antiochie, oroduj za nás.
Svatý Vavřinče, oroduj za nás.
Svatý Václave, oroduj za nás.
Svatý Vojtěchu, oroduj za nás.
Svatý Jene Nepomucký, oroduj za nás.
Svatá Perpetuo a Felicito, orodujte za nás.
Svatá Anežko, oroduj za nás.
Svatý Řehoři, oroduj za nás.
Svatý Augustine, oroduj za nás.
Svatý Athanasie, oroduj za nás.
Svatý Basile, oroduj za nás.
Svatý Martine, oroduj za nás.
Svatý Cyrile a Metoději, orodujte za nás.
Svatý Benedikte, oroduj za nás.
Svatý Františku a Dominiku, orodujte za nás.
Svatý Františku Xaverský, oroduj za nás.
Svatý Jene Maria Vianneyi, oroduj za nás.
Svatá Kateřino Sienská, oroduj za nás.
Svatá Terezie od Ježíše, oroduj za nás.
Všichni svatí a světice Boží, orodujte za nás.
Měj s námi slitování, vysvoboď nás, Pane.
Ode všeho zlého vysvoboď nás, Pane.
Ode všeho hříchu vysvoboď nás, Pane.
Od smrti věčné vysvoboď nás, Pane.
Svým vtělením vysvoboď nás, Pane.
Svou smrtí a zmrtvýchvstáním vysvoboď nás, Pane.
Sesláním Ducha svatého vysvoboď nás, Pane.
I když jsme hříšníci, prosíme tě, vyslyš nás.
Požehnej tuto vodu a dej, ať se ti, kdo v ní budou pokřtěni, narodí k tvému životu, prosíme tě, vyslyš nás.
Ježíši, Synu Boha živého, prosíme tě, vyslyš nás.
Potom kněz světí křestní vodu. S rozepjatýma rukama říká následující modlitbu:
Všemohoucí, věčný Bože,
tvá neviditelná moc působí,
že svátosti jsou viditelným znamením tvé milosti.
Stvořil jsi vodu a při různých příležitostech jsi ukazoval,
že její účinky naznačují náš křest.
Už na počátku, když se tvůj Duch vznášel nad vodami,
vložil jsi, Bože, do vody život a požehnání.
A když jsi v přívalech potopy zničil hřích,
stala se voda znamením nové spravedlnosti a nového života.
Když jsi převáděl svůj lid z egyptského otroctví Rudým mořem,
myslel jsi na ty, kdo budou pokřtěni.
A když byl tvůj Syn pokřtěn vodou Jordánu,
pomazal jsi ho Duchem svatým;
když visel na kříži,
vytryskla z jeho probodeného srdce krev a voda,
a když vstal z mrtvých, dal učedníkům přikázání:
Jděte a učte všechny národy
a křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.
Shlédni tedy, Bože, na svou církev
a otevři jí pramen vody, tryskající do života věčného.
Kéž tvůj svatý Duch učiní tuto vodu
znamením milosti tvého jednorozeného Syna:
Ať svátost křtu smyje všechno staré a špatné,
aby člověk, stvořený k tvému obrazu,
povstal z vody a z Ducha svatého k účasti na tvém životě.
Kněz ponoří, pokud uzná za vhodné, paškál do vody – jednou nebo třikrát – a pokračuje:
Prosíme tě, Bože:
Ať skrze tvého Syna
sestoupí do tohoto křestního pramene síla Ducha svatého,
Drží paškál ve vodě a pokračuje:
aby všichni, kdo budou ve křtu
spolu s Kristem pohřbeni,
ve křtu s ním také vstali ze smrti k životu.
Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.
Potom kněz vytáhne paškál z vody a zvolá:
Prameny, velebte Pána,
chvalte a oslavujte ho navěky.
Nebo jiné zvolání.
Všichni vstoje a s rozsvícenými svíčkami v rukou obnoví křestní vyznání. Kněz promluví k věřícím těmito anebo podobnými slovy:
My všichni máme účast na Kristově vítězství nad smrtí: Neboť křtem jsme byli spolu s Kristem pohřbeni, abychom s Kristem vstali k novému životu. Proto nyní vykonejme to, nač jsme se čtyřicet dní připravovali, a obnovme své křestní vyznání: Zřekněme se ducha zla a vyznejme víru v Krista Ježíše, zřekněme se hříchu a slibme, že chceme sloužit Bohu v jeho svaté církvi.
Kněz: Zříkáte se tedy ducha zla?
Všichni: Ano.
Kněz: I všeho, co působí?
Všichni: Ano.
Kněz:I všeho, čím se pyšní?
Všichni: Ano.
Nebo:
Kněz: Chcete tedy žít ve svobodě dětí Božích, a zříkáte se proto hříchu?Potom kněz pokračuje:
Kněz: Věříte v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země?
Všichni: Věřím.
Kněz: Věříte v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se narodil z Marie Panny, byl ukřižován a pohřben, vstal z mrtvých a sedí na pravici Otcově?
Všichni: Věřím.
Kněz: Věříte v Ducha svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení mrtvých a život věčný?
Všichni: Věřím.
Kněz končí slovy:
Všemohoucí Bůh, Otec našeho Pána Ježíše Krista,
nás vysvobodil z hříchu
a dal nám život z vody a z Ducha svatého.
Kéž v nás svou milost chrání,
abychom byli s Kristem spojeni na věky věků.
O: Amen.
Kněz kropí lid svěcenou vodou.
Úkony i slova mají připomenout křest, který věřící přijali, jak vysvětluje dokument Příprava na velikonoční svátky a jejich slavení (čl. 89).
Všichni přitom zpívají následující antifonu nebo jiný zpěv, mající křestní charakter.
Viděl jsem pramen vody, který vyvěral z chrámu na pravé straně, aleluja. A všichni, k nimž voda dosáhla, byli uzdraveni a volají: Aleluja, aleluja.
Pokud se svěcení křestní vody nekonalo u křtitelnice, přisluhující přinesou do křtitelnice nádobu s vodou.
Jestliže v kostele není křtitelnice, svěcená voda se umístí na příhodné místo (Missale Romanum, ed. 2008).
Když kněz pokropil lid svěcenou vodou, odebere se k sedadlu. Vynechává se vyznání víry. Následují přímluvy.