Není-li nikdo křtěn, ani se nesvětí křestní voda, vynechají se litanie, kněz posvětí vodu modlitbou a následuje hned obnova křestního vyznání.
Kněz nejprve osloví lid těmito anebo podobnými slovy:
Velikonoce jsou svátky našeho vykoupení, a proto církev nejraději křtí právě o velikonocích. Modleme se za všechny vyvolené, kteří se o těchto velikonocích narodí z vody a z Ducha svatého. A připomeňme si také svůj křest. Prosme Boha, aby požehnal této vodě, kterou budeme na památku křtu pokropeni, a aby v nás zachoval svého svatého Ducha.
Po krátké chvíli tiché modlitby pokračuje:
Bože, stůj při nás,
když v této svaté noci bdíme,
když slavíme památku tvého velikého díla
a připomínáme si všechno, co jsme od tebe přijali.
Tys nás stvořil k svému obrazu
a neopustils nás, ani když jsme zhřešili,
ale dals nám Vykupitele
a dáváš nám život
z vody a z Ducha svatého.
Vyslyš naše prosby
a požehnej + tuto vodu,
aby byla znamením tvé milosti.
Voda dává zemi plodnost,
čistí a osvěžuje;
přes ni jsi vedl svůj lid vysvobozený z otroctví,
a ona uhasila na poušti jeho žízeň;
o ní prorok předpověděl, že bude znamením nové smlouvy,
a Kristus ji posvětil,
když sestoupil do Jordánu.
Kéž nám tato voda připomene náš křest,
pramen naší radosti.
Chraň v nás tuto radost a dej,
ať se spojí s radostí všech nově pokřtěných.
Skrze Krista, našeho Pána.
O: Amen.
Všichni vstoje a s rozsvícenými svíčkami v rukou obnoví křestní vyznání. Kněz promluví k věřícím těmito anebo podobnými slovy:
My všichni máme účast na Kristově vítězství nad smrtí: Neboť křtem jsme byli spolu s Kristem pohřbeni, abychom s Kristem vstali k novému životu. Proto nyní vykonejme to, nač jsme se čtyřicet dní připravovali, a obnovme své křestní vyznání: Zřekněme se ducha zla a vyznejme víru v Krista Ježíše, zřekněme se hříchu a slibme, že chceme sloužit Bohu v jeho svaté církvi.
Kněz: Zříkáte se tedy ducha zla?
Všichni: Ano.
Kněz: I všeho, co působí?
Všichni: Ano.
Kněz:I všeho, čím se pyšní?
Všichni: Ano.
Nebo:
Kněz: Chcete tedy žít ve svobodě dětí Božích, a zříkáte se proto hříchu?Potom kněz pokračuje:
Kněz: Věříte v Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země?
Všichni: Věřím.
Kněz: Věříte v Ježíše Krista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se narodil z Marie Panny, byl ukřižován a pohřben, vstal z mrtvých a sedí na pravici Otcově?
Všichni: Věřím.
Kněz: Věříte v Ducha svatého, svatou církev obecnou, společenství svatých, odpuštění hříchů, vzkříšení mrtvých a život věčný?
Všichni: Věřím.
Kněz končí slovy:
Všemohoucí Bůh, Otec našeho Pána Ježíše Krista,
nás vysvobodil z hříchu
a dal nám život z vody a z Ducha svatého.
Kéž v nás svou milost chrání,
abychom byli s Kristem spojeni na věky věků.
O: Amen.
Kněz kropí lid svěcenou vodou. Všichni přitom zpívají následující antifonu nebo jiný zpěv, mající křestní charakter.
Viděl jsem pramen vody, který vyvěral z chrámu na pravé straně, aleluja. A všichni, k nimž voda dosáhla, byli uzdraveni a volají: Aleluja, aleluja.
Nádoba se svěcenou vodou odloží na obvyklé místo.
Když kněz pokropil lid svěcenou vodou, odebere se k sedadlu. Vynechává se vyznání víry. Následují přímluvy.