Slavnost Zmrtvýchvstání Páně
V den slavnosti

 

Vstupní antifona – srov. Žl 139,18

Vstal jsem z mrtvých, a jsem stále s tebou, aleluja.

Nebo: Lk 24,34; srov. Zj 1,6

Pán skutečně vstal z mrtvých. Aleluja. Jemu buď sláva a vláda na věčné časy.

Verše k antifoně dle Graduale Romanum – Žl 139

Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš * ty víš, když si sedám i když vstávám.
ty víš, když sedám i když vstávám. Poznáváš mé myšlenky již zdálky; * ať jdu nebo ležím, ty to určuješ, všímáš si všech mých cest.
Slovo ještě nemám na jazyku: * hle, už je znáš, Hospodine, celé.
Obklopuješ mě zezadu i zpředu * a kladeš na mě svou dlaň.
Podivuhodná je pro mě tvá znalost, * vznešená a nepochopitelná.
Sláva Otci i Synu * i Duchu svatému,
Jako byla na počátku nyní i vždycky * a na věky věků amen.

Úkon kajícnosti je možné nahradit Obřadem svěcení vody a pokropení lidu.

 

Vstupní modlitba

Bože, tvůj jednorozený Syn
slavně přemohl smrt a otevřel nám nebe;
prosíme tě:
dej, ať ve světle jeho vzkříšení
vstaneme k novému životu,
a obnov nás svým Duchem,
abychom směřovali k tobě do nebeské slávy.
Skrze tvého Syna ...

 

1. čtení – Sk 10,34a.37-43

Jedli a pili jsme s ním po jeho zmrtvýchvstání.

Čtení ze Skutků apoštolů.

Petr se ujal slova a promluvil: „Vy víte, co se po křtu, který hlásal Jan, událo nejdříve v Galileji a potom po celém Judsku: Jak Bůh pomazal Duchem svatým a mocí Ježíše z Nazareta, jak on všude procházel, prokazoval dobrodiní, a protože Bůh byl s ním, uzdravoval všechny, které opanoval ďábel. A my jsme svědky všeho toho, co konal v Judsku a v Jeruzalémě. Ale pověsili ho na dřevo a zabili. Bůh jej však třetího dne vzkřísil a dal mu, aby se viditelně ukázal, ne všemu lidu, ale jen těm, které Bůh předem vyvolil za svědky, totiž nám, kteří jsme s ním jedli a pili po jeho zmrtvýchvstání. On nám přikázal, abychom hlásali lidu a se vší rozhodností dosvědčovali: To je Bohem ustanovený soudce nad živými i mrtvými. O něm vydávají svědectví všichni proroci, že skrze něho dostane odpuštění hříchů každý, kdo v něho věří.“

 

Mezizpěv – Žl 118,1-2.16ab+17.22-23

Toto je den, který učinil Hospodin, jásejme a radujme se z něho!

Nebo: Aleluja, aleluja, aleluja.

Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý,
jeho milosrdenství trvá navěky.
Nechť řekne dům Izraelův:
„Jeho milosrdenství trvá na věky.“

Hospodinova pravice mocně zasáhla,
Hospodinova pravice mě pozvedla.
Nezemřu, ale budu žít
a vypravovat o Hospodinových činech.

Kámen, který stavitelé zavrhli,
stal se kvádrem nárožním.
Hospodinovým řízením se tak stalo,
je to podivuhodné v našich očích.

 

2. čtení – Kol 3,1-4

Usilujte o to, co pochází shůry, kde je Kristus.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Kolosanům.

(Bratři!) Když jste s Kristem byli vzkříšeni, usilujte o to, co (pochází) shůry, kde je Kristus po Boží pravici. Na to myslete, co (pochází) shůry, ne na to, co je na zemi. Jste přece už mrtví a váš život je s Kristem skrytý v Bohu. Ale až se ukáže Kristus, náš život, potom se i vy s ním ukážete ve slávě.

Nebo: 1 Kor 5,6b-8

Odstraňte starý kvas, aby se z vás stalo nové těsto.

Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.

(Bratři!) Nevíte, že kousek kvasu prokvasí celé těsto? Odstraňte ten starý kvas, aby se z vás stalo nové těsto. Jste totiž jako nekvašený chléb. Vždyť náš velikonoční beránek – Kristus – je už obětován. Proto slavme svátky ne se starým kvasem, ani s kvasem, který znamená špatnost a nešlechetnost, ale s nekvašenými chleby, to je: s upřímností a životem podle pravdy.

 

Sekvence

Velikonoční oběti,
vzdejme své chvály, křesťané.

Beránek spasil ovce:
Kristus Pán nevinný
s hříšníky smířil Otce.

Střetly se v divném souboji
život a smrt. Je po boji.

Ten, který zemřel, z mrtvých vstal,
aby nám věčně kraloval.

Pojď a pověz nám Maria,
co jsi po cestě viděla.

Hrob, z něhož Kristus slavně vstal,
aby se v Otci radoval.

Anděly jako svědky stát,
na zemi roušku, bílý šat.

Už jde Kristus, má naděje,
před vámi do Galileje.

Víme, že Kristus z hrobu vstal,
vpravdě byl vzkříšen světa král.

Vítězný, korunovaný,
smiluj se, Kriste, nad námi.

 

Zpěv před evangeliem – 1 Kor 5,7b-8a

Aleluja. Kristus, náš velikonoční beránek, je obětován, proto slavme svátky s Pánem. Aleluja.

 

Evangelium – Jan 20,1-9

Ježíš musel vstát z mrtvých.

Slova svatého evangelia podle Jana.

Prvního dne v týdnu přišla Marie Magdalská časně ráno ještě za tmy ke hrobu a viděla, že je kámen od hrobu odstraněn. Běžela proto k Šimonu Petrovi a k tomu druhému učedníkovi, kterého Ježíš miloval, a řekla jim: „Vzali Pána z hrobu a nevíme, kam ho položili.“ Petr a ten druhý učedník tedy vyšli a zamířili ke hrobu. Oba běželi zároveň, ale ten druhý učedník byl rychlejší než Petr a doběhl k hrobu první. Naklonil se dovnitř a viděl, že tam leží (pruhy) plátna, ale dovnitř nevešel. Pak za ním přišel i Šimon Petr, vešel do hrobky a viděl, že tam leží (pruhy) plátna. Rouška však, která byla na Ježíšově hlavě, neležela u těch (pruhů) plátna, ale složená zvlášť na jiném místě. Potom vstoupil i ten druhý učedník, který přišel ke hrobu první, viděl a uvěřil. Ještě totiž nerozuměli Písmu, že Ježíš musí vstát z mrtvých.

Místo tohoto evangelia je možné si vybrat evangelium z vigilie.

Při večerní mši se může číst následující evangelium: Lk 24,13-35

Zůstaň s námi, neboť se připozdívá.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Ještě ten den (první po sobotě) se ubírali dva z učedníků do vesnice zvané Emauzy, která je vzdálena od Jeruzaléma šedesát honů. Hovořili spolu o tom všem, co se stalo. Jak tak hovořili a uvažovali, přiblížil se k nim sám Ježíš a připojil se k nim. Ale jako by jim cosi zadržovalo oči, takže ho nepoznali. Zeptal se jich: „O čem to cestou spolu rozmlouváte?“ Zastavili se celí smutní. Jeden z nich – jmenoval se Kleofáš – mu odpověděl: „Ty jsi snad jediný, kdo se zdržuje v Jeruzalémě a neví, co se tam tyto dny stalo!“ Zeptal se jich: „A co se stalo?“ Odpověděli mu: „Jak Ježíše z Nazareta, který byl prorok, mocný činem i slovem před Bohem i přede vším lidem, naši velekněží a přední mužové odsoudili k smrti a ukřižovali. My však jsme doufali, že on je ten, který má vysvobodit Izraele. A k tomu všemu je to dnes třetí den, co se to stalo. Některé naše ženy nás sice rozrušily: Byly časně ráno u hrobu, nenalezly jeho tělo, přišly a tvrdily, že měly i vidění andělů a ti prý říkali, že on žije. Někteří z našich lidí odešli k hrobu a shledali, že je to tak, jak ženy říkaly, jeho však neviděli.“ A on jim řekl: „Jak jste nechápaví a váhaví uvěřit tomu všemu, co mluvili proroci! Což to všechno nemusel Mesiáš vytrpět, a tak vejít do své slávy?“ Potom začal od Mojžíše, (probral dále) všechny proroky a vykládal jim, co se ve všech (částech) Písma na něj vztahuje. Tak došli k vesnici, kam měli namířeno, a on dělal, jako by chtěl jít dál. Ale oni na něho naléhali: „Zůstaň s námi, neboť se připozdívá a den se už nachýlil.“ Vešel tedy dovnitř, aby zůstal s nimi. Když byl s nimi u stolu, vzal chléb, pronesl nad ním požehnání, rozlámal ho a podával jim. (Vtom) se jim otevřely oči a poznali ho. On jim však zmizel. Tu si mezi sebou řekli: „Což nám nehořelo srdce, když k nám na cestě mluvil a odhaloval smysl Písma?“ Ještě tu hodinu se vydali na cestu a vrátili se do Jeruzaléma. Tam našli pohromadě jedenáct (apoštolů) i jejich druhy. Ti řekli: „Pán skutečně vstal a zjevil se Šimonovi.“ Oni sami pak vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak ho poznali při lámání chleba.

 

Odpověď na Boží slovo

Věřím v jednoho Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, všeho viditelného i neviditelného.

Věřím v jednoho Pána Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího, který se zrodil z Otce přede všemi věky: Bůh z Boha, Světlo ze Světla, pravý Bůh z pravého Boha, zrozený, nestvořený, jedné podstaty s Otcem: skrze něho všechno je stvořeno. On pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil z nebe. Skrze Ducha svatého přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem. Byl za nás ukřižován, za dnů Poncia Piláta byl umučen a pohřben. Třetího dne vstal z mrtvých podle Písma. Vstoupil do nebe, sedí po pravici Otce. A znovu přijde, ve slávě, soudit živé i mrtvé a jeho království bude bez konce.

Věřím v Ducha svatého, Pána a dárce života, který z Otce i Syna vychází, s Otcem i Synem je zároveň uctíván a oslavován a mluvil ústy proroků.

Věřím v jednu, svatou, všeobecnou, apoštolskou církev. Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů. Očekávám vzkříšení mrtvých a život budoucího věku. Amen.

 

 

Zpěv k přípravě darů dle Graduale Romanum – Žl 76,9b.10a

Země se zděsila a zmlkla, když Bůh povstal k soudu. Aleluja.

Verše – Žl 76

Slavný je Bůh v Judsku, * v Izraeli má veliké jméno.
Jeho stánek je v Salemu, * jeho příbytek na Siónu.
Odvážní byli oloupeni, spí svým spánkem, * zemdlely ruce všem rekům.
Na tvou hrozbu, Jakubův Bože, * strnuly vozy i koně.
Tys hrozný. Kdo může před tebou obstát, * když vzplane tvůj hněv?
Čiňte sliby a plňte je Hospodinu, svému Bohu, všichni, kdo jste kolem něho, * přineste dary Hroznému!
On krotí pýchu knížat * a děsí pozemské krále.

 

Modlitba nad dary

Plni velikonoční radosti
klademe před tebe, Bože, tyto dary
a prosíme:
posvěť je, abychom měli účast na oběti,
kterou se tvá církev obnovuje a posiluje.
Skrze Krista, našeho Pána.

 

Eucharistická modlitba

Preface 1. velikoční

Kristus je pravý velikonoční Beránek

V: Pán s vámi.
O: I s tebou.
V: Vzhůru srdce.
O: Máme je u Pána.
V: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O: Je to důstojné a spravedlivé.

Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
abychom ti, Bože, vždycky a všude vzdávali díky;
abychom tě chválili a oslavovali
zvláště nyní o Velikonocích.

Vždyť naše velikonoční oběť je tvůj Kristus.
On je ten Beránek, který byl zabit za hříchy světa:
svou smrtí naši smrt přemohl
a svým vzkříšením obnovil život.

Skrze něho vstoupila do světa tvá radost,
a celý vesmír a mocné zástupy andělů
zpívají píseň o tvé slávě a bez ustání volají:

Svatý, Svatý, Svatý…

Užívá-li se římského kánonu, říká se vlastní V tomto společenství, a Přijmi tedy.

V tomto společenství slavíme velikou noc,
kdy náš Pán Ježíš Kristus vpravdě vstal z mrtvých;
a také uctíváme slavnou Pannu Marii,
Rodičku našeho Boha a Pána, Ježíše Krista, ...

Přijmi tedy milostivě, Bože,
oběť svých služebníků i celé své rodiny.
Přijmi tuto oběť zvláště za ty,
kdo se znovu narodili z vody a z Ducha svatého
a dostali od tebe odpuštění všech hříchů.
Dej našim dnům svůj řád a mír.
Vysvoboď nás od věčné záhuby a připočti k zástupu vyvolených.

 

Antifona k přijímání – srov. 1 Kor 5,7-8

Náš velikonoční beránek – Kristus – je obětován. Proto slavme svátky s vnitřní opravdovostí a životem podle pravdy. Aleluja.

Verše k antifoně dle Graduale Romanum – Žl 118

Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, * jeho milosrdenství trvá navěky.
Nechť řekne dům Izraelův: * „Jeho milosrdenství trvá navěky.“
V soužení jsem volal Hospodina, *Hospodin mě vyslyšel a vysvobodil.
Lépe je utíkat se k Hospodinu, *než důvěřovat v člověka.
Všichni pohané mě obklíčili, * avšak potřel jsem je v Hospodinově jménu.
Odevšad mě obklíčili, * avšak potřel jsem je v Hospodinově jménu.
Vrazili do mě, abych padl, * avšak Hospodin mi pomohl.
Hospodin je má síla a statečnost, * stal se mou spásou.
Jásot ze spásy zní * ve stanech spravedlivých.
Hospodinova pravice mocně zasáhla, Hospodinova pravice mě pozvedla, * Hospodinova pravice mocně zasáhla.
Nezemřu, ale budu žít a * vypravovat o Hospodinových činech.
Ty jsi můj Bůh, děkuji ti; budu tě slavit, můj Bože!
Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, jeho milosrdenství trvá navěky.
Sláva Otci i Synu * i Duchu Svatému.
Jako byla na počátku i nyní i vždycky * a na věky věků. Amen.

 

Modlitba po přijímání

Velikonočními svátostmi dals, Bože,
svému lidu nový život;
zůstávej s námi, nikdy nás neopouštěj
a doveď nás ke slávě vzkříšení.
Skrze Krista, našeho Pána.

 

Slavnostní požehnání

Všemohoucí Bůh přijal Kristovu oběť za spásu světa:
ať vás chrání před nákazou hříchu
a ať vám žehná.

O.: Amen.

Všemohoucí Bůh nás obnovil vzkříšením svého Syna:
ať vám dá účast na jeho nesmrtelnosti
a ať vám žehná.

O.: Amen.

Všemohoucí Bůh proměnil utrpení svého Syna ve slávu:
ať promění i vaše zármutky v radost
a ať vám žehná.

O.: Amen.

Požehnej vás všemohoucí Bůh, Otec i Syn + i Duch svatý.

O.: Amen.

Dnes a po celý oktáv (až do 2. neděle velikonoční) jáhen nebo sám kněz propouští lid těmito slovy:

Jděte ve jménu Páně, aleluja, aleluja.

O: Bohu díky, aleluja, aleluja.

 


zpět