O tvých přikázáních, Bože, budu mluvit před králi a nebudu se stydět. Budu se těšit tvými předpisy, které miluji.
Bože, tys povolal svatého Jana Křtitele,
aby se stal předchůdcem tvého Syna
i svou mučednickou smrtí,
a vydal tak svědectví spravedlnosti a pravdě;
dávej i nám sílu,
abychom statečně prosazovali plnění tvých přikázání.
Prosíme o to skrze tvého Syna...
Jako první čtení a následující mezizpěv je nejvhodnější použít čtení ze dne. Pokud by to doporučoval pastorační důvod, je možné vzít čtení „přivlastněná“, případně z příslušných společných textů „naznačená“ nebo z nich vybraná jakákoliv jiná. (srov. Úvod k mešnímu lekcionáři, ed. 1981, čl. 83)
Evangelium je vlastní – je nutné jej číst namísto evangelia z feriálního lekcionáře. (srov. tamtéž)
Mluv k nim vše, co ti přikážu. Nelekej se jich.
Čtení z knihy proroka Jeremiáše.
Hospodin mě oslovil: „Přepásej svá bedra, vstaň a mluv k nim vše, co ti přikážu. Nelekej se jich, abych tě nezbavil odvahy před nimi. Já totiž dnes udělám z tebe dnes opevněné město, (železný sloup a) bronzovou zeď proti celé říši, proti judským králům a jejich knížatům, proti jejím kněžím i lidu země. Budou proti tobě bojovat, ale nepřemohou tě, neboť já budu s tebou – praví Hospodin – abych tě vysvobodil.“
Má ústa budou vyprávět o tvé spravedlnosti.
K tobě se utíkám, Hospodine,
nechť nejsem zahanben navěky!
Ve své spravedlnosti mě vyprosť a vysvoboď,
nakloň ke mně svůj sluch a zachraň mě!
Buď mi ochrannou skálou, pevností k mé záchraně,
neboť tys moje skála a tvrz.
Bože můj, vysvoboď mě z ruky bezbožného.
Vždyť tys má naděje, Pane,
má důvěra od mého mládí, Hospodine!
V tobě jsem měl oporu od matčina lůna,
od klína mé matky byls mým ochráncem.
Má ústa budou vyprávět o tvé spravedlnosti,
po celý den budu vyprávět o tvé pomoci.
Bože, učils mě od mého mládí,
až dosud hlásám tvé podivuhodné činy.
Aleluja. Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království. Aleluja.
Chci, abys mi dal ihned na míse hlavu Jana Křtitele.
Slova svatého evangelia podle Marka.
Herodes totiž dal Jana zatknout, spoutat a zavřít do vězení kvůli Herodiadě, manželce svého bratra Filipa, protože si ji vzal za ženu. Jan říkal Herodovi: „Není dovoleno, abys měl za ženu manželku svého bratra!“ Herodias proto na něj zanevřela a nejraději by ho připravila o život, ale nemohla. Herodes totiž měl před Janem strach. Znal ho jako spravedlivého a svatého člověka a chránil ho. Když ho slyšel, byl celý nesvůj, přesto však si ho rád poslechl. Naskytla se vhodná chvíle, když Herodes na své narozeniny vystrojil hostinu svým hodnostářům, důstojníkům a významným lidem z Galileje. Vstoupila tam i dcera té Herodiady a tančila. Herodovi i hostům se tak zalíbila, že král řekl dívce: „Požádej mě, oč chceš, a dám ti to!“ A pod přísahou jí mnoho slíbil: „O cokoli požádáš, dám ti to, i kdyby to byla polovina mého království!“ Ona vyšla ven a zeptala se matky: „Co bych si měla žádat?“ Ta odpověděla: „Hlavu Jana Křtitele.“ Hned se tedy rychle vrátila ke králi a žádala si: „Chci, abys mi dal ihned na míse hlavu Jana Křtitele.“ Král se zarmoutil, ale pro přísahu a kvůli hostům ji nechtěl odmítnout. Hned tedy poslal král kata s rozkazem, aby přinesl jeho hlavu. Ten odešel a sťal ho ve vězení, přinesl jeho hlavu na míse a dal ji dívce a dívka ji dala své matce. Když o tom uslyšeli Janovi učedníci, přišli, vzali jeho tělo a pochovali ho do hrobu.
Pro oběť, kterou slavíme, veď nás, Bože,
ať jdeme životem po přímých cestách,
jak k tomu vybízel svatý Jan Křtitel
svým slovem a příkladem i věrností až k smrti.
Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Poslání Předchůdce Páně
V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.
Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti skrze našeho Pána, Ježíše Krista,
vždycky a všude vzdávali díky,
abychom vyznávali, že jsi veliký ve svých svatých,
a abychom ti děkovali za svatého Jana Křtitele.
Neboť on, Kristův Předchůdce,
je největší z těch, kdo se narodili z ženy.
Dřív než se narodil, setkal se s Kristem,
zaplesal radostí v mateřském lůně,
a z jeho narození se mnozí radovali.
Jana jsi vyvolil ze všech proroků,
aby ukázal na toho,
který jako Beránek vzal na sebe všechen náš hřích.
Jana jsi vyvolil,
aby vodou posvátného Jordánu pokřtil toho,
který nás křtí Duchem Svatým.
A když vykonal všechno, cos mu uložil,
své svědectví o Kristu zpečetil vlastní krví,
a tak oslavil tvé jméno.
Také my tě oslavujeme
a se všemi nebeskými zástupy tě chválíme a radostně voláme:
Svatý, Svatý, Svatý ...
Jan řekl: On musí růst, já však se menšit.
Bože, připomínáme si mučednickou smrt
svatého Jana Křtitele,
hlasatele blížící se spásy,
a prosíme tě:
dej, ať s úctou slavíme svatá tajemství,
naznačovaná ve svátostech,
a ještě více ať se radujeme z toho,
co v nás přijímání svátostí působí.
Skrze Krista, našeho Pána.