Preface není předepsána, místo zde uvedené preface je možné vzít prefaci jinou.
Ten, kdo má nevinné ruce a čisté srdce, smí vstoupit na Hospodinovu horu a stát na jeho svatém místě.
Bože, tys připravil každému z nás cestu,
kterou nás vedeš k sobě,
tys spojil v životě svatého Aloise
podivuhodnou nevinnost s kajícností;
na jeho přímluvu pomáhej i nám,
a když se mu nepodobáme nevinností,
veď nás k čistotě srdce cestou opravdové kajícnosti a pokání.
Prosíme o to skrze tvého Syna ...
Pro bohoslužbu slova je nejvhodnější použít čtení ze dne. Pokud by to doporučoval pastorační důvod, je možné vzít čtení „přivlastněná“, případně z příslušných společných textů „naznačená“ nebo z nich vybraná jakákoliv jiná. (srov. Úvod k mešnímu lekcionáři, ed. 1981, čl. 83)
To je vítězství, které přemohlo svět: naše víra.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Jana.
Milovaní! Každý, kdo věří, že Ježíš je Mesiáš, je narozen z Boha; každý, kdo miluje Boha Otce, miluje i toho, komu on dal život. Podle toho můžeme poznat, že milujeme Boží děti: když milujeme Boha a plníme jeho přikázání. Láska k Bohu záleží právě v tom, že zachováváme jeho přikázání. Jeho přikázání nejsou těžká, protože každý, kdo je narozen z Boha, vítězí nad světem. A to je vítězství, které přemohlo svět: naše víra. Kdo vítězí nad světem, ne-li ten, kdo věří, že Ježíš je Syn Boží?
Ty jsi, Bože, mým dědičným podílem.
Ochraň mě, Bože, neboť se utíkám k tobě.
Pravím Hospodinu: „Ty jsi můj Pán.“
Ty jsi, Hospodine, mým dědičným podílem i mou číší,
ty mně zachováváš můj úděl.
Velebím Hospodina, že mi byl rádcem,
k tomu mě i za noci vybízí mé nitro.
Hospodina mám neustále na zřeteli,
nezakolísám, když je mi po pravici.
Ukážeš mi cestu k životu,
u tebe je hojná radost,
po tvé pravici je věčná slast.
Aleluja. Nové přikázání vám dávám, praví Pán, milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás. Aleluja.
Miluj Pána, svého Boha; a svého bližního jako sám sebe.
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Když se farizeové doslechli, že (Ježíš) umlčel saduceje, shromáždili se a jeden z nich, znalec Zákona, ho chtěl přivést do úzkých a zeptal se: "Mistře, které přikázání je v Zákoně největší?" Odpověděl mu: "`Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.' To je největší a první přikázání. Druhé je podobné: `Miluj svého bližního jako sám sebe.' Na těch dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci.
Bože, udržuj a rozmnožuj v nás své dary,
ať podle příkladu svatého Aloise
přistupujeme k slavení eucharistie vždy s čistým srdcem
a účastníme se tvé hostiny ve svatebním rouchu milosti.
Skrze Krista, našeho Pána.
Život zasvěcený Bohu je znamením plnosti, k níž církev roste
V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.
Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
abychom ti, Bože, vždycky a všude vzdávali díky,
abychom vyznávali, že jsi veliký ve svých svatých
a abychom ti děkovali za ty, kdo se zcela oddali Kristu
a všeho se vzdali pro jeho království.
Neboť jejich život pro druhé vydává světu svědectví o tvé lásce
a zjevuje církvi, že ji posvěcuje tvůj Duch.
Ty nám je dáváš na znamení plnosti, k níž církev roste,
očekávajíc zjevení budoucí slávy našeho Pána, Ježíše Krista.
Skrze něho tě chválíme
a s anděly a všemi svatými zpíváme píseň o tvé slávě a voláme:
Svatý, Svatý, Svatý ...
Dal jsi jim nebeský pokrm, člověk jedl chléb silných.
Bože, ty nám dáváš chléb, který jsi připravil těm,
kdo jsou čistého srdce;
uč nás, ať podle příkladu svatého Aloise žijeme vždycky tak,
abychom směli z tohoto chleba jíst,
a ať ti za to nikdy nepřestáváme děkovat.
Skrze Krista, našeho Pána.