Pozn: Antifony a orace jsou převzaty ze 12. neděle v mezidobí, je možné použít jiný mešní formulář..
Hospodin je silou svého lidu, záštitou spásy svému pomazanému. Zachraň svůj lid, Hospodine, a žehnej svému dědictví, pas je a nes je až navěky!
Svatý Bože, dej,
ať jsme naplněni úctou a láskou k tobě;
vždyť ty nás stále miluješ,
staráš se o nás jako Otec
a nikdy nás nepřestáváš vést.
Prosíme o to skrze tvého Syna ...
Ať není spor mezi mnou a tebou, vždyť jsme blízcí příbuzní.
Čtení z první knihy Mojžíšovy.
Abrám měl velmi mnoho stád, stříbra a zlata. Také Lot, který šel s Abrámem, měl brav, skot a stany. Země jim proto nestačila, aby zůstali spolu, neboť měli tak velký majetek, že nemohli zůstat pohromadě. Došlo totiž k hádce mezi pastýři stáda Abrámova a pastýři stáda Lotova, neboť i Kananejci a Perizité bydlili tehdy v zemi. Abrám tedy řekl Lotovi: „Ať není spor mezi mnou a tebou, mezi pastýři mými a tvými, vždyť jsme blízcí příbuzní. Není ti otevřená celá země? Odděl se ode mne! Půjdeš-li nalevo, dám se napravo, půjdeš-li napravo, dám se nalevo.“ Když Lot zdvihl své oči, viděl, že celé okolí Jordánu až k Soaru je všude zavlažováno jako Hospodinova zahrada, jako Egypt – bylo to dřív, než Hospodin zničil Sodomu a Gomoru. Lot si vybral celé okolí Jordánu a odtáhl na východ. Tak se od sebe oddělili. Abrám zůstal v zemi Kanaán a Lot se usídlil v městech kolem Jordánu a tábořil až k Sodomě. Lidé ze Sodomy však byli velmi zločinní a prohřešovali se proti Hospodinu. Když se Lot oddělil, řekl Hospodin Abrámovi: „Pozdvihni své oči a rozhlédni se z místa, kde stojíš, na sever a na jih, na východ a na západ. Celou tu zemi, kterou vidíš, dám tobě a tvému potomstvu na věky. Rozmnožím tvé potomstvo jako prach země; jenom kdo dovede spočítat zrnka prachu, spočítá i tvé potomstvo. Nuže, projdi zemí křížem krážem, neboť ji dám tobě.“ Potom Abrám zdvihl své stany a dospěl k doubravě Mamrea u Hebronu a vystavěl tam Hospodinu oltář.
Hospodine, kdo smí prodlévat v tvém stánku?
Kdo žije bez vady a koná spravedlnost,
upřímně smýšlí ve svém srdci,
svým jazykem nepomlouvá.
Nečiní příkoří svému bližnímu,
netupí svého souseda.
Nešlechetným člověkem pohrdá,
ale váží si těch, kdo se bojí Hospodina.
Nelichvaří svými penězi
a nebere úplatky proti nevinnému.
Kdo takto jedná,
nikdy nezakolísá!
Ochráním toto město a vysvobodím ho kvůli sobě a kvůli Davidovi.
Čtení z druhé knihy Královské.
Senacherib, asyrský král, poslal k Ezechiášovi posly se vzkazem: „Tak řekněte judskému králi Ezechiášovi: Ať tě neklame tvůj Bůh důvěrou, že Jeruzalém nepadne do moci asyrského krále! Vždyť jsi přece slyšel, co učinili asyrští králové všem zemím, které vyvrátili, a ty bys měl vyváznout?“ Když tedy vzal Ezechiáš list z ruky poslů a přečetl ho, vstoupil do Hospodinova domu, rozvinul ho před Hospodinem a modlil se k Hospodinu: „Hospodine, Izraelův Bože, který trůníš nad cheruby, ty jediný jsi Bůh všech království země, tys učinil nebe i zemi. Nakloň, Hospodine, své ucho a slyš! Otevři, Hospodine, své oči a viz! Slyš všechna Senacheribova slova, která vzkázal, aby se rouhal živému Bohu. Ano, je pravda, Hospodine, že asyrští králové zpustošili všechny národy a jejich země. Hodili jejich bohy do ohně, neboť to nebyli bohové, ale výtvor lidských rukou, dřevo a kámen. Proto je mohli zničit. Nyní však, Hospodine, náš Bože, vysvoboď nás z jeho ruky, ať poznají všechna království země, že jedině ty, Hospodine, jsi Bůh!“ Izaiáš, syn Amosův, vzkázal Ezechiášovi: „Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Slyšel jsem, cos mi ve své modlitbě říkal o asyrském králi Senacheribovi. Toto mluví Hospodin proti němu: Pohrdá tebou a posmívá se ti panenská dcera Siónu, za tebou pokyvuje hlavou dcera Jeruzaléma. – Vyrazí totiž z Jeruzaléma zbytek, co se zachránilo ze siónské hory. Způsobí to horlivost Hospodina zástupů. Proto tak praví Hospodin o asyrském králi: `Nevejde do tohoto města, nevstřelí tam ani šípem, nezaútočí naň štítem, ani ho neobklíčí náspem. Vrátí se cestou, kterou přišel, a nevejde do tohoto města – praví Hospodin. Ochráním toto město a vysvobodím ho kvůli sobě a kvůli svému služebníku Davidovi.'„ V té noci vyšel Hospodinův anděl a pobil v asyrském ležení sto osmdesát pět tisíc (mužů). Asyrský král Senacherib odtáhl, odešel, vrátil se a zůstal v Ninive.
Bůh dává věčné trvání svému městu.
Hospodin je veliký, velmi je hodný chvály
v městě našeho Boha.
Jeho svatá hora, ten slavný pahorek,
je radostí celé země.
Hora Sión, to tajemné sídlo Boží,
je městem velikého krále.
Bůh se ukázal v jejích pevnostech
jako jistá ochrana.
Vzpomínáme, Bože, na tvé milosrdenství
ve tvém chrámě.
Jako tvé jméno, Bože, tak i tvá chvála
sahá až na konec země.
Tvá pravice oplývá spravedlností.
Aleluja. Já jsem světlo světa, praví Pán, kdo mě následuje, bude mít světlo života. Aleluja.
Co chcete, aby lidé dělali vám, to i vy dělejte jim.
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Ježíš řekl svým učedníkům: „Nedávejte svaté věci psům a neházejte svoje perly před vepře, nebo je nohama pošlapou, obrátí se proti vám a roztrhají vás. Co chcete, aby lidé dělali vám, to všechno i vy dělejte jim, neboť v tom je celý Zákon i Proroci. Vejděte těsnou branou. Neboť prostorná je brána a široká cesta, která vede k záhubě, a mnoho je těch, kdo tamtudy vcházejí. Jak těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málo je těch, kdo ji najdou!“
Přijmi, Bože, oběť smíření a chvály:
ať nás očistí,
abychom ti sloužili s upřímnou oddaností.
Skrze Krista, našeho Pána.
Obnova všeho v Kristu
V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.
Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky,
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.
Neboť v něm jsi dal všemu smysl a jednotu
a na jeho plnosti máme všichni účast.
Byl rovný tobě, a vzdal se všeho, vydal se za nás,
a jeho krev na kříži prolitá smířila všechno.
A tys ho nade všechno povýšil
a on je věčnou spásou všech, kdo ho následují.
A proto tě celý vesmír oslavuje
a všechno tvorstvo ti zpívá novou píseň.
Také my tě chválíme
a se všemi nebeskými zástupy voláme:
Svatý, Svatý, Svatý ...
Stvoření, hřích a vykoupení
V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.
Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky.
Neboť tvá dobrota člověka stvořila,
spravedlnost odsoudila
a tvé milosrdenství vykoupilo
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.
Skrze něho tě chválíme a oslavujeme
a se všemi nebeskými zástupy radostně voláme:
Svatý, Svatý, Svatý ...
Oslava Boha za stvoření a vykoupení
V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.
Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky,
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.
Neboť on je tvé Slovo, jímž všechno tvoříš,
on je tvůj milovaný Syn, v němž všechno obnovuješ.
A proto ti všechno slouží,
vykoupený vesmír tě chválí
a tvoji svatí ti vzdávají díky.
Také my tě chválíme a také my ti děkujeme
a se všemi nebeskými zástupy tě oslavujeme a voláme:
Svatý, Svatý, Svatý ...
Chvála Boží skrze Krista
V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.
Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky,
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.
Neboť on je jediný Prostředník mezi námi a tebou:
tys nám ho dal, abychom tě skrze něho chválili
a abychom ti skrze něho děkovali;
bez něho není naše děkování tebe důstojné,
a je spasitelné jen skrze něho.
V něm tě chválí nebe i země,
v něm tě chválí všichni andělé a bez ustání volají:
Svatý, Svatý, Svatý ...
Vyznání víry v Krista Vykupitele
V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.
Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky,
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.
Neboť on za nás zemřel,
a my si jeho smrt ve společenství lásky připomínáme,
on vstal z mrtvých,
a my jeho vzkříšení s vírou vyznáváme,
on jednou slavně přijde,
a my na jeho příchod s důvěrou čekáme.
Skrze něho tě chválíme
a s anděly a se všemi svatými
zpíváme píseň o tvé slávě a voláme:
Svatý, Svatý, Svatý ...
Kristus nám přináší spásu
V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.
Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
Otče svatý, abychom ti vždycky a všude
vzdávali díky skrze Ježíše Krista.
Neboť on je tvé Slovo, skrze něž všechno tvoříš,
on je Spasitel a Vykupitel, kteréhos nám poslal,
on je tvůj milovaný Syn:
mocí svatého Ducha se stal člověkem,
narodil se z Panny
a aby naplnil tvou vůli
a učinil z nás tvé vlastnictví a tvůj svatý lid,
rozepjal ruce a dal se přibít na kříž,
přemohl smrt a ukázal slávu vzkříšení.
A proto společně s anděly a se všemi svatými
hlásáme tvou slávu a voláme:
Svatý, Svatý, Svatý ...
Oči všech doufají v tebe, Hospodine, a ty jim dáváš pokrm v pravý čas.
Nebo: Jan 10,11.15
Já jsem dobrý pastýř, a za ovce dávám svůj život, praví Pán.
Bože, tys nás posilnil a vnitřně obnovil
svátostí těla a krve svého Syna;
dej, ať tuto svátost přijímáme vždycky tak,
aby rostla jistota naší spásy.
Skrze Krista, našeho Pána.