Čtvrtek po 7. neděli velikonoční

 

Vstupní antifona – Žid 4,16

Přistupujme s důvěrou k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství a nalezli milost, kdykoli potřebujeme pomoci. Aleluja.

 

Vstupní modlitba

Prosíme tě, Bože,
ať nás tvůj Duch naplní bohatstvím svých darů
a přetvoří nás svou mocí,
abychom správně smýšleli
a věrně konali tvou vůli.
Skrze tvého Syna ...

 

1. čtení – Sk 22,30; 23,6-11

Musíš vydávat svědectví také v Římě.

Čtení ze Skutků apoštolů.

Velitel (posádky v Jeruzalémě) chtěl vědět najisto, z čeho židé Pavla obviňují. Dal ho tedy na druhý den vyvést z vězení a přikázal, aby se shromáždili velekněží a celá velerada. Pak dal Pavla dovést dolů a postavit před ně. Pavel věděl, že jedna část patří ke straně saducejské a druhá k farizejské. Proto zvolal k veleradě: „Bratři, já jsem farizeus, syn farizeů! Stojím před soudem kvůli naději ve vzkříšení mrtvých!“ Jak to řekl, farizeové a saduceové se začali mezi sebou přít, a shromáždění se rozštěpilo. Saduceové totiž říkají, že není vzkříšení, ani andělé, ani duchové, kdežto farizeové to všechno vyznávají. A tak se rozpoutal velký křik. Někteří učitelé Zákona z farizejské strany povstali, dali se do hádky a volali: „Neshledáváme na tomto člověku nic zlého! A co když s ním (skutečně) mluvil duch nebo anděl?“ Když se ta hádka vzmáhala, dostal velitel strach, aby snad Pavla nerozsápali. Proto poručil, aby přišel dolů oddíl vojska, vyrval jim ho a odvedl zase do pevnosti. V noci potom přistoupil k němu Pán a řekl mu: „Neztrácej odvahu! Jako jsi o mně vydával svědectví v Jeruzalémě, tak musíš vydávat svědectví také v Římě.“

 

Mezizpěv – Žl 16,1-2a+5.7-8.9-10.11

Ochraň mě, Bože, neboť se utíkám k tobě.

Nebo: Aleluja.

Ochraň mě, Bože, neboť se utíkám k tobě.
Pravím Hospodinu: „Ty jsi můj Pán.“
Ty jsi, Hospodine, mým dědičným podílem i mou číší,
ty mně zachováváš můj úděl.

Velebím Hospodina, že mi byl rádcem,
k tomu mě i za noci vybízí mé nitro.
Hospodina mám neustále na zřeteli,
nezakolísám, když je mi po pravici.

Proto se raduje mé srdce, má duše plesá,
i mé tělo bydlí v bezpečí,
neboť nezanecháš mou duši v podsvětí,
nedopustíš, aby tvůj svatý spatřil porušení.

Ukážeš mi cestu k životu,
u tebe je hojná radost,
po tvé pravici je věčná slast.

 

Zpěv před evangeliem – Jan 17,21

Aleluja. Ať všichni jsou jedno, jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby svět uvěřil, že ty jsi mě poslal, praví Pán. Aleluja.

 

Evangelium – Jan 17,20-26

Ať i oni jsou v dokonalé jednotě.

Slova svatého evangelia podle Jana.

Ježíš pozvedl oči k nebi a modlil se: „Otče svatý, prosím nejen za své učedníky, ale také za ty, kdo pro jejich slovo uvěří ve mne: ať všichni jsou jedno. Jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, tak i oni ať jsou v nás, aby svět uvěřil, že ty jsi mě poslal. A slávu, kterou jsi dal mně, dal jsem já jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno: já v nich a ty ve mně. Tak ať i oni jsou v dokonalé jednotě, aby svět poznal, že ty jsi mě poslal a žes je miloval, jako jsi miloval mne. Otče, chci, aby tam, kde jsem já, byli se mnou i ti, které jsi mi dal, aby viděli mou slávu, kterou jsi mi dal, protože jsi mě miloval už před založením světa. Spravedlivý Otče, svět tě nepoznal, ale já jsem tě poznal a tito (moji učedníci) poznali, že jsi mě poslal. Dal jsem jim poznat tvé jméno a dám poznat, aby láska, kterou jsi mě miloval, byla v nich a abych byl i já v nich.“

 

Modlitba nad dary

Přinášíme ti, Bože, dary,
které jsou znamením toho,
že se ti s celým svým životem odevzdáváme;
posvěť je a přijmi i nás,
abychom ti patřili navěky.
Skrze Krista, našeho Pána.

 

Eucharistická modlitba

Kristus usedl po Otcově pravici a nepřestává být jedním z nás

V.:  Pán s vámi.
O.:  I s tebou.
V.:  Vzhůru srdce.
O.:  Máme je u Pána.
V.:  Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.:  Je to důstojné a spravedlivé.

Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky,
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.

Neboť on, Král slávy,
vítěz nad hříchem a přemožitel smrti,
vyzdvižen nad nebesa, usedl (dnes) po tvé pravici.
Andělé žasnou,
že člověk je soudcem světa a pánem vesmíru.

A my se radujeme,
že tvůj Kristus nepřestal být jedním z nás,
že je náš prostředník u tebe
a zůstává mezi námi.
My k němu patříme navěky
a skrze něho se jednou náš život naplní v tobě.

A proto tě celý vesmír oslavuje
a všechno tvorstvo ti zpívá novou píseň.
Také my tě chválíme a se všemi nebeskými zástupy voláme:

Svatý, Svatý, Svatý ...

Nový život v Kristu

V.:  Pán s vámi.
O.:  I s tebou.
V.:  Vzhůru srdce.
O.:  Máme je u Pána.
V.:  Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.:  Je to důstojné a spravedlivé.

Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky,
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.

O něm nám apoštolové vydali svědectví,
žes ho vzkřísil z mrtvých a žes ho vzal k sobě do své slávy.
A my jsme jejich svědectví přijali a uvěřili,
že jako on budeme v tobě i my.

Skrze něho vstoupila do světa tvá radost,
a celý vesmír a mocné zástupy andělů
zpívají píseň o tvé slávě a bez ustání volají:

Svatý, Svatý, Svatý ...

Místo preface o Nanebevstoupení Páně je možné použít prefaci velikonoční.

 

 

Antifona k přijímání – Jan 16,7

Říkám vám pravdu, praví Pán: Je to pro vás dobré, abych já odešel. Jestliže totiž neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li však, pošlu ho k vám. Aleluja.

 

Modlitba po přijímání

Prosíme tě, Bože,
dej, ať přijímáním této svátosti
roste v nás správné poznání
a upevňuje se naše spojení s tebou,
abychom se otevřeli působení tvého Ducha.
Skrze Krista, našeho Pána.

 


zpět