Hospodin vodil bezpečně svůj lid, že neměli strachu, jejich nepřátele však přikrylo moře. Aleluja.
Říká se Sláva na výsostech Bohu.
Bože, tvůj Syn nás s tebou smířil
a smlouvu mezi tebou a námi potvrdil svou krví;
dej, ať toto tajemství vyznáváme nejen slavením Velikonoc,
ale celým svým životem.
Skrze tvého Syna ...
V nikom jiném není spásy.
Čtení ze Skutků apoštolů.
Zatímco (po uzdravení chromého) Petr a Jan mluvili k lidu, přišli na ně kněží, velitel chrámové stráže a saduceové. Nelibě nesli, že učí lid a hlásají, že v Ježíšovi je vzkříšení z mrtvých. Proto je dali zatknout a uvěznit do příštího dne, neboť už byl večer. Ale mnoho z těch, kdo tu řeč uslyšeli, přijalo víru, takže počet mužů stoupl asi na pět tisíc. Druhý den se shromáždili v Jeruzalémě židovští přední mužové, starší a učitelé Zákona. Byl tam i velekněz Annáš, Kaifáš, Jan, Alexandr a všichni, kteří byli z velekněžského rodu. Dali je předvést a začali je vyslýchat: „Čí mocí anebo čím jménem jste to udělali?“ Tu jim Petr, naplněn Duchem Svatým, odpověděl: „Přední mužové v lidu a starší! Když se dnes musíme odpovídat z dobrého skutku na nemocném člověku, kým že byl uzdraven, tedy ať to víte vy všichni a celý izraelský národ: Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kterého jste vy ukřižovali, ale kterého Bůh vzkřísil z mrtvých: skrze něho stojí tento člověk před vámi zdravý. On je ten 'kámen, který jste vy stavitelé odhodili, ale z kterého se stal kvádr nárožní'. V nikom jiném není spásy. Neboť pod nebem není lidem dáno žádné jiné jméno, v němž bychom mohli dojít spásy.“
Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kvádrem nárožním.
Nebo: Aleluja.
Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý,
jeho milosrdenství trvá navěky.
Nechť řekne dům Izraelův:
„Jeho milosrdenství trvá navěky.“
Nechť řeknou ti, kdo se bojí Hospodina:
„Jeho milosrdenství trvá navěky.“
Kámen, který stavitelé zavrhli,
stal se kvádrem nárožním.
Hospodinovým řízením se tak stalo,
je to podivuhodné v našich očích.
Toto je den, který učinil Hospodin,
jásejme a radujme se z něho!
Hospodine, dej spásu,
Hospodine, popřej zdaru!
Požehnaný, kdo přichází v Hospodinově jménu.
Žehnáme vám z Hospodinova domu.
Bůh je Hospodin a dopřál nám světlo.
Aleluja. Toto je den, který učinil Hospodin, jásejme a radujme se z něho. Aleluja.
Ježíš přistoupil, vzal chléb a dal jim, stejně i rybu.
Slova svatého evangelia podle Jana.
Ježíš se znovu zjevil svým učedníkům, (a to) u Tiberiadského moře. Zjevil se takto: Byli pohromadě Šimon Petr, Tomáš zvaný Blíženec, Natanael z galilejské Kány, synové Zebedeovi a ještě jiní dva z jeho učedníků. Šimon Petr jim řekl: „Půjdu lovit ryby.“ Odpověděli mu: „I my půjdeme s tebou.“ Vyšli tedy a vstoupili na loď, ale tu noc nic nechytili. Když už nastávalo ráno, stál Ježíš na břehu, ale učedníci nevěděli, že je to on. Ježíš se jich zeptal: „Dítky, nemáte něco k jídlu?“ Odpověděli mu: „Nemáme.“ On jim řekl: „Hoďte síť na pravou stranu lodi, a najdete.“ Hodili ji tedy, a nemohli ji už ani utáhnout pro množství ryb. Tu onen učedník, kterého Ježíš miloval, řekl Petrovi: „Pán je to!“ Jakmile Šimon Petr uslyšel, že je to Pán, přehodil přes sebe svrchní šaty – byl totiž oblečen jen nalehko – a skočil do moře. Ostatní učedníci dojeli s lodí – nebyli od země daleko, jen tak asi dvě stě loket, a táhli síť s rybami. Když vystoupili na zem, viděli tam žhavé uhlí a na něm položenou rybu a (vedle) chléb. Ježíš jim řekl: „Přineste několik ryb, které jste právě chytili.“ Šimon Petr vystoupil a táhl na zem síť plnou velkých ryb, (bylo jich) stotřiapadesát. A přesto, že jich bylo tolik, síť se neprotrhla. Ježíš je vyzval: „Pojďte snídat!“ Nikdo z učedníků se ho neodvážil zeptat: „Kdo jsi!“ Věděli, že je to Pán. Ježíš přistoupil, vzal chléb a dal jim, stejně i rybu. To bylo už potřetí, co se Ježíš zjevil učedníkům po svém zmrtvýchvstání.
Neříká se vyznání víry.
Proměň, Bože, tyto dary
v tělo a krev svého vzkříšeného Syna
a spolu s nimi přetvoř i nás,
abychom obraceli svou pozornost od toho,
co pomíjí, k tomu, co je věčné.
Skrze Krista, našeho Pána.
V: Pán s vámi.
O: I s tebou.
V: Vzhůru srdce.
O: Máme je u Pána.
V: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O: Je to důstojné a spravedlivé.
Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
abychom ti, Bože, vždycky a všude vzdávali díky;
abychom tě chválili a oslavovali
zvláště nyní o Velikonocích.
Vždyť naše velikonoční oběť je tvůj Kristus.
On je ten Beránek, který byl zabit za hříchy světa:
svou smrtí naši smrt přemohl
a svým vzkříšením obnovil život.
Skrze něho vstoupila do světa tvá radost,
a celý vesmír a mocné zástupy andělů
zpívají píseň o tvé slávě a bez ustání volají:
Svatý, Svatý, Svatý…
Užívá-li se římského kánonu, říká se vlastní V tomto společenství, a Přijmi tedy.
V tomto společenství slavíme velikou noc,
kdy náš Pán Ježíš Kristus vpravdě vstal z mrtvých;
a také uctíváme slavnou Pannu Marii,
Rodičku našeho Boha a Pána, Ježíše Krista, ...
Přijmi tedy milostivě, Bože,
oběť svých služebníků i celé své rodiny.
Přijmi tuto oběť zvláště za ty,
kdo se znovu narodili z vody a z Ducha Svatého
a dostali od tebe odpuštění všech hříchů.
Dej našim dnům svůj řád a mír.
Vysvoboď nás od věčné záhuby a připočti k zástupu vyvolených.
Ježíš vyzval své učedníky: Pojďte a jezte! A vzal chléb a dával jim. Aleluja.
Pamatuj, Bože, na ty,
kdo byli zachráněni smrtí tvého Syna a radují se z jeho vzkříšení;
chraň je stále svou otcovskou láskou,
aby jejich radost byla trvalá.
Skrze Krista, našeho Pána.
Při propuštění lidu se dnes říká:
Jděte ve jménu Páně, aleluja, aleluja.
O: Bohu díky, aleluja, aleluja.