Ze srdce ať se radují, kdo hledají Hospodina. Uvažujte o Hospodinu a jeho moci, hledejte vždy jeho tvář!
Bože, obracíme se k tobě s pokornou prosbou:
pomáhej nám,
ať usilujeme o vnitřní obnovu
a horlivě konáme, co je dobré,
a dej nám sílu,
abychom jednali vždycky podle tvé vůle
a dobře se připravili na slavení velikonočních svátků.
Skrze tvého Syna ...
Slituj se nad svým lidem, jemuž hrozí zkáza.
Čtení z druhé knihy Mojžíšovy.
Hospodin promluvil k Mojžíšovi: „Sestup dolů, neboť tvůj lid, který jsi vyvedl z egyptské země, přivodil si zkázu. Uhnuli brzo z cesty, kterou jsem jim přikázal. Ulili si býčka a klanějí se mu, obětují mu a říkají: Izraeli, to je tvůj Bůh, který tě vyvedl z egyptské země.“ Hospodin řekl dále Mojžíšovi: „Viděl jsem tento lid, je to lid tvrdé šíje. Nebraň mi, ať vzplane můj hněv proti nim, ať je vyhubím; z tebe však udělám veliký národ.“ Mojžíš konejšil Hospodina, svého Boha, slovy: „Hospodine, proč plane tvůj hněv proti tvému lidu, který jsi vyvedl velikou silou a mocnou rukou z egyptské země? Proč mají říkat Egypťané: Do zkázy je vyvedl, aby je povraždil v horách, aby je vyhubil z povrchu země. Upusť od svého planoucího hněvu, slituj se nad svým lidem, jemuž hrozí zkáza. Rozpomeň se na Abraháma, Izáka a na Izraele, své služebníky, kterým jsi sám při sobě přísahal a vyhlásil: Rozmnožím vaše potomstvo jako nebeské hvězdy a celou tuto zemi, jak jsem řekl, dám vašemu potomstvu, a zdědí ji navěky.“ A Hospodin se nad nimi slitoval a nedopustil neštěstí, kterým hrozil svému lidu.
Pamatuj na nás, Hospodine, pro náklonnost k svému lidu.
Zhotovili si tele u Chorebu
a klaněli se modle ulité z kovu.
Zaměnili tak svoji Slávu
za sochu býka, který požírá trávu.
Zapomněli na Boha, který je zachránil,
který v Egyptě vykonal divy,
zázraky v Chámově zemi,
úžasné skutky u Rudého moře.
Rozhodl se, že je zničí,
kdyby se Mojžíš, jeho vyvolený, u něho nepřimlouval,
aby odvrátil jeho hněv, jímž je chtěl zhubit.
Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna; každý, kdo v něho věří, má věčný život.
Vaším žalobcem je Mojžíš, na kterého vy spoléháte.
Slova svatého evangelia podle Jana.
Ježíš řekl židům: „Svědčím-li já sám o sobě, mé svědectví není právoplatné. Někdo jiný je to, kdo svědčí o mně, a vím, že svědectví, které o mně vydává, je právoplatné. Vy jste poslali k Janovi a on vydal svědectví pravdě. Já však nepřijímám svědectví od člověka, ale toto říkám, abyste byli spaseni. Jan byl lampa hořící a svítící, a vám se zachtělo jen na chvíli radovat se z jejího světla. Já však mám svědectví větší než Janovo: totiž skutky, které mi dal Otec, abych je vykonal. Právě ty skutky, které konám, svědčí pro mne, že mě Otec poslal. A sám Otec, který mě poslal, vydal o mně svědectví. Nikdy jste neslyšeli jeho hlas, nikdy jste neviděli jeho tvář a jeho slovo ve vás nezůstává, protože nevěříte tomu, koho on poslal. Zkoumáte Písma, protože vy myslíte, že v nich máte věčný život - a právě Písma svědčí o mně; ale nechcete přijít ke mně, abyste měli život. Slávu od lidí nepřijímám. Ale vás znám: nemáte v sobě Boží lásku. Já jsem přišel ve jménu svého Otce, a nepřijímáte mě. Přijde-li jiný ve vlastním jménu, toho přijmete. Jak vy můžete uvěřit, když oslavujete sebe navzájem, ale nehledáte slávu jen od samého Boha? Nemyslete si, že já na vás budu u Otce žalovat. Vaším žalobcem je Mojžíš, na kterého vy spoléháte. Kdybyste totiž věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně, neboť on psal o mně. Nevěříte-li však tomu, co on napsal, jak uvěříte mým slovům?“
V ročních cyklech B a C (kdy se na 4. neděli postní nečte evangelium o uzdravení slepého od narození) se mohou číst perikopy, které naleznete zde.
Prosíme tě, všemohoucí Bože,
smiluj se nad naší křehkostí a dej,
ať nás oběť tvého Syna vysvobodí ode všeho zlého
a upevní nás v dobrém.
Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.
Duchovní smysl postní doby
V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.
Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky.
Neboť ty nám vždy znovu dáváš milost pokání,
ty chceš, abychom se připravovali v zbožnosti a horlivé lásce
na slavnost velikonočních tajemství.
V nich jsme dostali počátek tvého života,
v nich rosteme k plnosti tvého synovství
skrze našeho Pána Ježíše Krista.
Skrze něho tě chválíme
a se všemi nebeskými zástupy
zpíváme píseň o tvé slávě a voláme:
Svatý, Svatý, Svatý ...
Čas obrácení a vnitřní obnovy
V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.
Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky,
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.
Neboť skrze něho nám dáváš čas spásy
a očišťuješ naše srdce:
když nás hřích zavádí na scestí,
ty nás vždy znovu k sobě obracíš,
abychom se neuzavírali ve svém sobectví,
ale otvírali se tobě, Bože,
protože jenom v tobě je naše budoucnost.
A proto tě chválíme
a s anděly a všemi svatými
zpíváme píseň o tvé slávě a voláme:
Svatý, Svatý, Svatý ...
Smysl a užitečnost odříkání
V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.
Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky,
abychom tě chválili za všechno, co nám dáváš,
a především za to,
že nás skrze ukřižovaného Ježíše Krista učíš lásce,
která nehledá sebe.
Neboť jestliže se sami sebe zříkáme
a z lásky se vydáváme druhým,
podobáme se tobě.
A proto ti děkujeme
a se všemi nebeskými zástupy
hlásáme tvé veliké skutky a voláme:
Svatý, Svatý, Svatý ...
Užitečnost postu
V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.
Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky.
Neboť ty se slitováváš nad naší slabostí:
když se postíme,
obnovuješ v nás kázeň a obracíš nás k sobě
a dáváš nám sílu, abychom nad zlem vítězili
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.
A proto tě společně chválíme
a se všemi nebeskými zástupy voláme:
Svatý, Svatý, Svatý ...
Vložím svůj zákon do jejich nitra, napíšu jim ho do srdce, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem, praví Hospodin.
Přijali jsme, Bože, svátostný pokrm
a prosíme tě:
dej, ať nás toto přijímání očistí,
abychom byli zbaveni všeho,
co tíží naše svědomí,
a poznali radost z dokonalého smíření s tebou.
Skrze Krista, našeho Pána.
Bože, ochránce těch, kdo v tebe doufají,
žehnej svému lidu, chraň jej, opatruj a veď,
aby vysvobozený z hříchu a v bezpečí před nepřítelem
stále zůstával v tvé lásce.
Skrze Krista, našeho Pána.