Obřad svěcení vody a pokropení lidu

Obřad svěcení vody a pokropení lidu se může konat ve všech kostelích a kaplích na začátku každé nedělní mše, i když se slaví už v sobotu večer. Tento obřad nahrazuje úkon kajícnosti.

Po zahajovacím pozdravu stojí kněz u sedadla, má před sebou nádobu s vodou, a obrácen k lidu vyzve přítomné k modlitbě těmito nebo podobnými slovy:

(Oslovení), připomeňme si svůj křest. Prosme Boha, aby požehnal této vodě, kterou budeme na památku křtu pokropeni, a aby v nás zachoval svého svatého Ducha.

Po krátké chvíli ticha pokračuje se sepjatýma rukama:

Všemohoucí, věčný Bože,
tys nám přikázal,
abychom užívali očišťující a životodárnou vodu
jako znamení duchovní očisty
a jako koupel,
z níž vycházíme znovuzrozeni
pro život věčný.
Požehnej + tuto vodu,
ať nám připomíná náš křest.
Otevři nám živý pramen své milosti
a chraň nás všeho zlého.
Očisť naše srdce,
ať můžeme stát před tebou
a přijmout tvé požehnání a spásu.
Skrze Krista, našeho Pána.
O: Amen.

Nebo:

Bože, z tebe vyvěrá všechen život:
Otevři nám živý pramen své milosti
a požehnej + tuto vodu,
ať jí užíváme na znamení touhy po odpuštění hříchů.
Smiluj se nad námi a očisť naše srdce,
chraň nás a buď naším útočištěm v každém soužení,
abychom vždycky věřili, že jsi s námi.
Skrze Krista, našeho Pána.
O: Amen.

Nebo (v době velikonoční):

Bože, tys nás stvořil k svému obrazu,
a neopustils nás, ani když jsme zhřešili,
ale dals nám život
z vody a z Ducha svatého.
Vyslyš naše prosby
a požehnej + tuto vodu,
aby byla znamením tvé milosti.
Voda dává zemi plodnost,
čistí a osvěžuje;
přes ni jsi vedl svůj lid vysvobozený z otroctví,
a ona uhasila na poušti jeho žízeň;
o ní prorok předpověděl,
že bude znamením nové smlouvy,
a Kristus ji posvětil, když sestoupil do Jordánu.
Kéž nám tato voda připomene náš křest,
pramen naší radosti.
Chraň v nás tuto radost
a dej, ať se spojí s radostí všech nově pokřtěných.
Skrze Krista, našeho Pána.
O: Amen.

Uzná-li kněz za vhodné přidávat do vody sůl, požehná ji touto modlitbou:

Prosíme tě, všemohoucí Bože,
požehnej + sůl,
kterou sypeme do vody jako tvůj prorok Elizeus,
aby voda byla zdravá.
A dej, ať se touto vodou kropíme na znamení víry,
že na nás sesíláš rosu svého Ducha,
že jsi vždycky s námi a od zlého nás chráníš.
Skrze Krista, našeho Pána.
O: Amen.

A nasype sůl do vody; nic přitom neříká.

Potom pokropí sebe a přisluhující, pak duchovenstvo a lid; uzná-li za vhodné, může přitom procházet kostelem.

Mezitím se zpívá některý z následujících textů nebo jiný vhodný zpěv.

Mimo dobu velikonoční: Žl 51(50),9

Pokrop mě yzopem, a budu čistý, umyj mě, a budu bělejší než sníh.

Nebo: Ez 36,25-26

Pokropím vás očistnou vodou, a budete čisti ode všech svých nečistot a dám vám nové srdce, praví Pán.

V době velikonoční: Srv. Ez 47,1-2.9

Viděl jsem pramen vody, který vyvěral z chrámu, na pravé straně, aleluja.
A všichni, k nimž voda dosáhla, byli uzdraveni a volají: Aleluja, aleluja.

Po návratu k sedadlu stojí kněz obrácen k lidu, a když skončil zpěv, říká se sepjatýma rukama:

Kéž nás všemohoucí Bůh očistí od hříchů,
abychom se směli účastnit hostiny s Kristem
a jednou s ním zasedli za stůl v jeho věčném království.
O: Amen.

Hned potom následuje, mimo dobu adventní a postní, chvalozpěv Sláva na výsostech Bohu. V době adventní a postní následuje vstupní modlitba.

 


zpět na mešní řád