Apoštoly zastínil světlý oblak a z oblaku se ozval hlas: To je můj milovaný Syn, v něm jsem si zalíbil; toho poslouchejte!
Bože, tys při slavném proměnění svého Syna
v přítomnosti Mojžíše a Eliáše
upevnil víru apoštolů
a ukázals, co nás čeká,
až bude dovršeno naše přijetí za tvé děti;
pomáhej nám, ať tvého Syna posloucháme a následujeme ho,
abychom jako jeho spoludědici měli účast na jeho slávě.
Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého ...
Slaví-li se tento svátek v neděli, čtou se všechna tři čtení; připadne-li na některý jiný den v týdnu, vybere se jedno z prvních dvou čtení a evangelium.
Jeho roucho bylo bílé jako sníh.
Čtení z knihy proroka Daniela.
Viděl jsem, že byly postaveny trůny a stařec velikého věku usedl. Jeho roucho bylo bílé jako sníh, vlasy jeho hlavy jako čistá vlna, jeho trůn plápolal ohněm, jeho kola – žhoucí oheň. Ohnivý proud vytékal a vycházel od něho, tisíce tisíců mu sloužily, desetitisíce desetitisíců stály před ním, usadil se soudní dvůr a byly otevřeny knihy. Díval jsem se v nočním vidění, a hle – s nebeskými oblaky přicházel (někdo) jako syn člověka, došel až k starci velikého věku, přivedli ho k němu. Byla mu dána moc, sláva a království a sloužily mu všechny národy, kmeny i jazyky: jeho moc je moc věčná, a ta nepřestane, jeho království nebude zničeno.
Hospodin kraluje, je povznesen nad celou zemí.
Hospodin kraluje, ať zajásá země,
ať se radují četné ostrovy!
Mrak a temnota ho obklopují,
spravedlnost a právo jsou základem jeho trůnu.
Jako vosk se taví hory před Hospodinem,
před vladařem celé země.
Nebesa hlásají jeho spravedlnost
a všechny národy vidí jeho slávu.
Neboť ty, Hospodine, jsi povznesen nad celou zemí,
svrchovaně vynikáš nade všemi bohy.
Ten hlas přicházel z nebe a my jsme ho slyšeli.
Čtení z druhého listu svatého apoštola Petra.
Milovaní! Když jsme vás poučovali o tom, jak mocný je náš Pán Ježíš Kristus a že zase přijde, nedrželi jsme se v té věci nějakých chytrácky vymyšlených bájí. My jsme přece na vlastní oči viděli jeho velebnost. Neboť přijal od Boha Otce čest a slávu, když o něm vznešená Boží velebnost promluvila tato slova: `To je můj milovaný Syn, v něm já mám zalíbení.' Ten hlas přicházel z nebe a my jsme ho slyšeli, když jsme s ním byli na posvátné hoře. Ale máme něco spolehlivějšího, totiž výroky proroků, a děláte dobře, když na ně dbáte jako na světlo, které svítí na temném místě, dokud se nerozbřeskne den a jitřenka vám nevzejde v srdci.
Aleluja. To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení; toho poslouchejte! Aleluja.
Ježíšova tvář zazářila jako slunce.
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Ježíš vzal s sebou Petra, Jakuba a jeho bratra Jana a vyvedl je na vysokou horu, aby byli sami. A byl před nimi proměněn: jeho tvář zazářila jako slunce a jeho oděv zbělel jako světlo. A hle
ukázal se jim Mojžíš a Eliáš, jak s ním rozmlouvají. Petr se ujal slova a řekl Ježíšovi: „Pane, je dobře, že jsme tady. Chceš-li, postavím tu tři stany: jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“ Když ještě mluvil, najednou je zastínil světlý oblak, a hle – z oblaku se ozval hlas: „To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení; toho poslouchejte!“ Jak to učedníci uslyšeli, padli tváří k zemi a velmi se báli. Ježíš přistoupil, dotkl se jich a řekl: „Vstaňte, nebojte se!“ Pozdvihli oči a neviděli nikoho, jen samotného Ježíše. Když sestupovali s hory, přikázal jim Ježíš: „Nikomu o tom vidění neříkejte, dokud nebude Syn člověka vzkříšen z mrtvých.“
To je můj milovaný Syn.
Slova svatého evangelia podle Marka.
Ježíš vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana a vyvedl je na vysokou horu, aby byli sami. A byl před nimi proměněn. Jeho oděv zářivě zbělel – žádný bělič na světě by ho nedovedl tak vybílit. Zjevil se jim Eliáš s Mojžíšem a rozmlouvali s Ježíšem. Petr se ujal slova a řekl Ježíšovi: „Mistře, je dobře, že jsme tady. Máme udělat tři stany: jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi?“ Nevěděl totiž, co by měl říci; tak byli ustrašeni. Tu se objevil oblak a zastínil je. Z oblaku se ozval hlas: „To je můj milovaný Syn, toho poslouchejte!“ Když se rozhlédli, najednou u sebe neviděli nikoho jiného, jenom samotného Ježíše. Když sestupovali s hory, přikázal jim, aby nikomu nevypravovali o tom, co viděli, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých. Toho slova se chytili a uvažovali mezi sebou, co to znamená „vstát z mrtvých“.
Mojžíš a Eliáš mluvili o jeho smrti.
Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Ježíš vzal s sebou Petra, Jana a Jakuba a vystoupil s nimi na horu pomodlit se. Když se modlil, výraz tváře se mu změnil a jeho šat oslnivě zbělel. A hle, rozmlouvali s ním dva muži – byli to Mojžíš a Eliáš. Zjevili se ve slávě a mluvili o jeho smrti, kterou měl podstoupit v Jeruzalémě. Petra a jeho druhy však přemohl spánek. Když se probrali, spatřili jeho slávu a ty dva muže stát u něho. Jak se potom od něho vzdalovali, řekl Petr Ježíšovi: „Mistře, je dobře, že jsme tady! Postavíme tři stany: jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“ Nevěděl, co mluví. Zatímco to říkal, objevil se oblak a zahalil je. Když se octli v oblaku, padla na ně bázeň. Z oblaku se ozval hlas: „To je můj vyvolený Syn, toho poslouchejte!“ Když se ten hlas ozval, byl už Ježíš sám. Zachovali o tom mlčení a nikomu v oněch dnech nepověděli nic o tom, co viděli.
Prosíme tě, Bože,
proměň tyto dary v tělo a krev svého Syna,
jehož slavné proměnění je předzvěstí,
že všechno bude jednou proměněno,
a očisti nás od hříchů,
abychom se mu stali podobnými.
Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.
Kristus zjevuje učedníkům svou slávu
V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.
Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky,
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.
Neboť tys nám zjevil,
že v Kristu přebývá plnost tvé slávy:
vždyť učedníci viděli jeho lidství
prozářené tvým světlem
a vydali nám o tom svědectví,
abychom se nad jeho křížem nepohoršili,
ale s nadějí očekávali,
že se i na církvi jednou zjeví tvá sláva,
jako se zjevila na Kristu, jejím Pánu.
A proto se připojujeme ke chvále,
kterou ti vzdávají nebesa
zpíváme píseň o tvé slávě a voláme:
Svatý, Svatý, Svatý ...
Až se Kristus ukáže, budeme mu podobni, a proto ho budeme vidět tak, jak je.
Děkujeme ti, Bože, za svátostný pokrm, a prosíme tě:
přetvářej nás jeho působením,
ať se stále více podobáme tvému Synu
jehož slávu jsi zjevil svým slavným proměněním.
Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.