Preface není předepsána, místo zde uvedených prefací je možné vzít prefaci jinou.
Při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno na nebi, na zemi i v podsvětí a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat: Ježíš Kristus je Pán.
Bože, tys povolal svatého Ignáce,
aby v tvé církvi usiloval o větší slávu tvého jména;
dej, ať podle jeho příkladu a s jeho pomocí
bojujeme dobrý boj zde na zemi,
abychom spolu s ním dostali korunu slávy v nebi.
Skrze tvého Syna ...
Pro bohoslužbu slova je nejvhodnější použít čtení ze dne. Pokud by to doporučoval pastorační důvod, je možné vzít čtení „přivlastněná“, případně z příslušných společných textů „naznačená“ nebo z nich vybraná jakákoliv jiná. (srov. Úvod k mešnímu lekcionáři, ed. 1981, čl. 83)
Všecko dělejte k Boží oslavě.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.
Bratři! Ať jíte, ať pijete nebo cokoli jiného děláte, všecko dělejte k Boží oslavě. Nebuďte pohoršením ani židům, ani pohanům, ani Boží církevní obci. Já se také snažím o to, abych ve všem pamatoval na druhé, a nehledím na to, co je prospěšné mně, ale na to, co prospívá všem, aby tak mohli dojít spásy. Napodobujte mne, jako já (napodobuji) Krista.
Okuste a vizte, jak je Hospodin dobrý.
Nebo: Aleluja.
Ustavičně chci velebit Hospodina,
vždy bude v mých ústech jeho chvála.
V Hospodinu nechť se chlubí moje duše,
ať to slyší pokorní a radují se.
Velebte se mnou Hospodina,
oslavujme spolu jeho jméno!
Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mě,
vysvobodil mě ze všech mých obav.
Pohleďte k němu, ať se rozveselíte,
vaše tvář se nemusí zardívat hanbou.
Hle, ubožák zavolal, a Hospodin slyšel,
pomohl mu ve všech jeho strastech.
Jak ochránce se utábořil Hospodinův anděl
kolem těch, kdo Hospodina ctí, a vysvobodil je.
Okuste a vizte, jak je Hospodin dobrý,
blaze člověku, který se k němu utíká.
Bojte se Hospodina, jeho svatí!
Těm, kdo se ho bojí, nic nechybí.
Mocní strádají a hynou hlady,
nic nechybí těm, kdo hledají Hospodina.
Aleluja. Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království. Aleluja.
Kdo se nezřekne všeho, co má, nemůže být mým učedníkem.
Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Ježíše cestou doprovázely velké zástupy. Obrátil se k nim a řekl: „Když někdo přichází ke mně a neklade svého otce, svou matku, ženu, děti, bratry a sestry – ano i sám sebe – až na druhé místo, nemůže být mým učedníkem. Kdo nenese svůj kříž a nejde za mnou, ne-může být mým učedníkem. Když někdo z vás chce stavět věž, nesedne si napřed a nespočítá náklady,jestli má dost na dokončení stavby? Kdyby totiž položil základy a nestačil ji dokončit, vy-smáli by se mu všichni, kdo by to viděli, a říkali by: ‘Tenhle člověk se pustil do stavby, ale nemohl ji dokončit.’ Nebo když má některý král vytáhnout proti jinému králi, aby s ním vedl válku, nesedne si napřed a neuvažuje, jestli se může s deseti tisíci vojáků utkat s tím, kdo proti němu táhne s dvaceti tisíci? Jestliže na to nestačí, vyšle posly, dokud je ten druhý král ještě daleko, a žádá o podmínky míru. Tak ani žádný z vás, kdo se nezřekne všeho, co má, nemůže být mým učedníkem.“
V den památky svatého Ignáce
slavíme, Bože, Kristovu oběť a prosíme tě:
přijmi ji a dej, ať tento pramen všeho posvěcení
posvětí i nás a upevní v pravdě.
Skrze Krista, našeho Pána.
Život zasvěcený Bohu je znamením plnosti, k níž církev roste
V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.
Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
abychom ti, Bože, vždycky a všude vzdávali díky,
abychom vyznávali, že jsi veliký ve svých svatých
a abychom ti děkovali za ty, kdo se zcela oddali Kristu
a všeho se vzdali pro jeho království.
Neboť jejich život pro druhé vydává světu svědectví o tvé lásce
a zjevuje církvi, že ji posvěcuje tvůj Duch.
Ty nám je dáváš na znamení plnosti, k níž církev roste,
očekávajíc zjevení budoucí slávy našeho Pána, Ježíše Krista.
Skrze něho tě chválíme
a s anděly a všemi svatými zpíváme píseň o tvé slávě a voláme:
Svatý, Svatý, Svatý ...
Poslání svatých pastýřů v církvi
V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.
Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky,
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.
Skrze něho jsi dal církvi svatého Ignáce,
aby pro ni žil,
aby ji vyučoval slovem i příkladem,
aby jí pomáhal svou modlitbou.
A proto tě společně s anděly a se všemi svatými
ustavičně chválíme a voláme:
Svatý, Svatý, Svatý ...
Oheň jsem přišel vrhnout na zem, praví Pán, a jak si přeji, aby už vzplanul.
Přinesli jsme ti, Bože,
oběť chvály a díků a prosíme tě:
veď nás, ať podle příkladu svatého Ignáce
konáme všechno ke tvé větší cti a slávě,
abychom tě mohli spolu s ním chválit i na věčnosti.
Skrze Krista, našeho Pána.