Ve stanovenou hodinu se věřící shromáždí v některém menším kostele nebo na jiném vhodném místě mimo kostel, k němuž má průvod směřovat. Věřící drží v rukou nerozsvícené svíčky. Kněz přichází s přisluhujícícmi, oblečený jako ke mši v posvátná roucha bílé barvy; místo mešního roucha může však mít pluviál, který po skončení průvodu odloží. Rozsvěcují se svíčky a přitom se zpívá antifona nebo jiný vhodný zpěv:
Hle, přichází Pán, vládce mocný, a bude světlem těch, kdo za ním půjdou. Aleluja.
Kněz pozdraví lid obvyklým způsobem a vyzve přítomné k aktivní a uvědomělé spoluúčasti na dnešní slavnosti těmito anebo podobnými slovy:
Před čtyřiceti dny jsme slavili slavnost Narození Páně. Dnes si připomínáme den, kdy Josef a Maria přinesli dítě do chrámu, aby ho podle zákona Mojžíšova obětovali Hospodinu, a kdy spravedlivý Simeon a prorokyně Anna v něm poznali Mesiáše. Vedeni Duchem Svatým Simeon a Anna s radostí vítají v dítěti toho, který přichází spasit svůj lid. Shromážděni v jednotě Ducha Svatého vyjděme i my vstříc Pánu.
Po této výzvě světí kněz svíčky. Má sepjaté ruce a říká:
Modleme se.
Bože, zdroji a původce světla,
tys dopřál spravedlivému Simeonovi
dočkat se Spasitele všech lidí,
spatřit světlo, které osvěcuje všechny národy.
Prosíme tě, shlédni na svůj lid shromážděný k tvé oslavě,
požehnej + tyto svíce
a dej, ať chodíme ve světle tvých přikázání,
abychom došli do světla nehasnoucího.
Skrze Krista, našeho Pána.
O.: Amen.
Nebo:
Modleme se.
Bože věčný, živý a pravý,
z tebe vyšlo světlo, které osvěcuje každého člověka.
Osvěť naše srdce tímto světlem,
jehož znamením jsou hořící svíce v našich rukou,
a dej, ať vejdeme do světla tvé slávy.
Skrze Krista, našeho Pána.
O.: Amen.
Kněz mlčky pokropí svíčky svěcenou vodou a zahájí průvod slovy:
Vyjděme v pokoji.
Při průvodu se zpívá následující antifona s kantikem nebo jiný vhodný zpěv:
Pán je světlo národů, Pán je sláva svého lidu.
Nyní můžeš, Pane, propustit svého služebníka podle svého slova v pokoji,
Pán je světlo národů, Pán je sláva svého lidu.
neboť moje oči uviděly tvou spásu, kterou jsi připravil pro všechny národy:
Pán je světlo národů, Pán je sláva svého lidu.
světlo k osvícení pohanům a k slávě tvého izraelského lidu.
Pán je světlo národů, Pán je sláva svého lidu.
Když vstupuje průvod do kostela, zpívá se mešní vstupní zpěv. Kněz přichází k oltáři, obvyklým způsobem ho pozdraví a může ho též okouřit. Potom se odebere k sedadlu, měl-li při průvodu pluviál, odloží ho a přijme mešní roucho. Zpívá se chvalozpěv Sláva na výsostech Bohu a následuje vstupní modlitba. Mše pak pokračuje obvyklým způsobem.
Věřící se shromáždí v kostele a v rukou drží svíčky. Kněz, oblečený v posvátná roucha bílé barvy, přijde s přisluhujícími a s několika zástupci věřících na vhodné místo buď před vchodem kostela, nebo přímo v něm, aby se aspoň značná část věřících mohla obřadů zúčastnit. Když kněz přijde na místo, kde se má konat svěcení svíček, rozsvěcují se svíčky a přitom se zpívá následující antifona nebo jiný vhodný zpěv:
Hle, přichází Pán, vládce mocný, a bude světlem těch, kdo za ním půjdou. Aleluja.
Kněz pozdraví lid obvyklým způsobem a vyzve přítomné k aktivní a uvědomělé spoluúčasti na dnešní slavnosti těmito anebo podobnými slovy:
Před čtyřiceti dny jsme slavili slavnost Narození Páně. Dnes si připomínáme den, kdy Josef a Maria přinesli dítě do chrámu, aby ho podle zákona Mojžíšova obětovali Hospodinu, a kdy spravedlivý Simeon a prorokyně Anna v něm poznali Mesiáše. Vedeni Duchem Svatým Simeon a Anna s radostí vítají v dítěti toho, který přichází spasit svůj lid. Shromážděni v jednotě Ducha Svatého vyjděme i my vstříc Pánu.
Po této výzvě světí kněz svíčky. Má sepjaté ruce a říká:
Modleme se.
Bože, zdroji a původce světla,
tys dopřál spravedlivému Simeonovi
dočkat se Spasitele všech lidí,
spatřit světlo, které osvěcuje všechny národy.
Prosíme tě, shlédni na svůj lid shromážděný k tvé oslavě,
požehnej + tyto svíce
a dej, ať chodíme ve světle tvých přikázání,
abychom došli do světla nehasnoucího.
Skrze Krista, našeho Pána.
O.: Amen.
Nebo:
Modleme se.
Bože věčný, živý a pravý,
z tebe vyšlo světlo, které osvěcuje každého člověka.
Osvěť naše srdce tímto světlem,
jehož znamením jsou hořící svíce v našich rukou,
a dej, ať vejdeme do světla tvé slávy.
Skrze Krista, našeho Pána.
O.: Amen.
Kněz mlčky pokropí svíčky svěcenou vodou; pak se koná průvod, doprovázený zpěvem:
Pán je světlo národů, Pán je sláva svého lidu.
Nyní můžeš, Pane, propustit svého služebníka podle svého slova v pokoji,
Pán je světlo národů, Pán je sláva svého lidu.
neboť moje oči uviděly tvou spásu, kterou jsi připravil pro všechny národy:
Pán je světlo národů, Pán je sláva svého lidu.
světlo k osvícení pohanům a k slávě tvého izraelského lidu.
Pán je světlo národů, Pán je sláva svého lidu.
Kněz přichází k oltáři, obvyklým způsobem ho pozdraví a může ho též okouřit. Potom se odebere k sedadlu. Zpívá se chvalozpěv Sláva na výsostech Bohu a následuje vstupní modlitba. Mše pak pokračuje obvyklým způsobem.
Vzpomínáme, Bože, na tvé milosrdenství ve tvém chrámě. Jako tvé jméno, Bože, tak i tvá chvála sahá až na konec země; tvá pravice oplývá spravedlností.
Všemohoucí, věčný Bože,
když se tvůj jednorozený Syn stal člověkem,
byl ti představen v chrámě;
my si to dnes připomínáme a pokorně prosíme:
očisti naše nitro,
abychom mohli předstoupit před tebe.
Skrze tvého Syna ...
Slaví-li se tento svátek v neděli, čtou se všechna tři čtení; připadne-li na některý jiný den v týdnu, vybere se jedno z prvních dvou čtení a evangelium.
Přijde do svého chrámu Pán, jehož hledáte.
Čtení z knihy proroka Malachiáše.
Toto praví Pán Bůh: „Hle, pošlu svého anděla, aby mi připravil cestu. Hned potom přijde do svého chrámu Panovník, jehož hledáte, a anděl smlouvy, po němž toužíte. Hle, přichází – praví Hospodin zástupů. Kdo však snese den jeho příchodu, kdo obstojí, až se objeví? Vždyť je jako oheň, kterým se taví, jako rostlina valchářů! Usadí se, aby tavil a tříbil stříbro, očistí syny Leviho a vytříbí je jako zlato a stříbro a potom zase budou obětovat Hospodinu ve spravedlnosti. Zase bude Hospodinu příjemná oběť Judy a Jeruzaléma jako za dávných dnů, jako za minulých let.
Hospodin zástupů, on je král slávy!
Zdvihněte, brány, své klenby,
zvyšte se, prastaré vchody,
ať vejde král slávy!
Kdo je ten král slávy?
Silný a mocný Hospodin,
Hospodin udatný v boji.
Zdvihněte, brány, své klenby,
zvyšte se, prastaré vchody,
ať vejde král slávy!
Kdo je ten král slávy?
Hospodin zástupů,
on je král slávy!
Musel se ve všem připodobnit bratřím.
Čtení z listu Židům.
Protože sourozenci mají krev a tělo společné, i Ježíš přijal krev a tělo, aby svou smrtí zbavil moci toho, který má vládu nad smrtí, totiž ďábla, a vysvobodil všechny ty, kteří byli po celý život drženi v otroctví strachem před smrtí. Je přece jasné, že se neujal andělů, ale Abrahámových potomků. Proto se ve všem musel připodobnit (svým) bratřím, aby se stal v jejich záležitostech u Boha veleknězem milosrdným a věrným, a tak usmiřoval hříchy lidu. A protože sám prožíval utrpení a zkoušky, dovede pomáhat těm, na které zkoušky přicházejí.
Aleluja. Pán je světlo národů. Pán je sláva svého lidu. Aleluja.
Moje oči uviděly tvou spásu.
Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Když nadešel den očišťování podle Mojžíšova Zákona, přinesli (Ježíše) do chrámu, aby ho představili Pánu, jak je psáno v Zákoně Páně: `Všechno prvorozené mužského rodu ať je zasvěceno Pánu!' Přitom chtěli také podat oběť, jak je to nařízeno v Zákoně Páně: pár hrdliček nebo dvě holoubata. Tehdy žil v Jeruzalémě jeden člověk, jmenoval se Simeon: byl to člověk spravedlivý a bohabojný, očekával potěšení Izraele a byl v něm Duch Svatý. Od Ducha Svatého mu bylo zjeveno, že neuzří smrt, dokud neuvidí Pánova Mesiáše. Z vnuknutí Ducha přišel do chrámu, právě když rodiče přinesli dítě Ježíše, aby s ním vykonali, co bylo obvyklé podle Zákona. Vzal si ho do náručí a takto velebil Boha: „Nyní můžeš, Pane, propustit svého služebníka podle svého slova v pokoji, neboť moje oči uviděly tvou spásu, kterou jsi připravil pro všechny národy: světlo k osvícení pohanům a k slávě tvého izraelského lidu.“ Jeho otec i matka byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli. Simeon jim požehnal a jeho matce Marii prohlásil: „On je ustanoven k pádu a k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se bude odporovat – i tvou vlastní duší pronikne meč – aby vyšlo najevo smýšlení mnoha srdcí.“ Také tam byla prorokyně Anna, dcera Fanuelova z aserova kmene. Byla značně pokročilého věku: mladá se vdala a sedm roků žila v manželství, potom sama jako vdova – bylo jí už čtyřiaosmdesát let. Nevycházela z chrámu a sloužila Bohu posty a modlitbami ve dne v noci. Přišla tam právě v tu chvíli, velebila Boha a mluvila o tom dítěti všem, kdo očekávali vykoupení Jeruzaléma. Když vykonali všechno podle Zákona Páně, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta. Dítě rostlo a sílilo, bylo plné moudrosti a milost Boží byla s ním.
Prosíme tě, Bože,
přijmi oběť, kterou ti s radostí přináší tvá církev;
vždyť je to oběť tvého jednorozeného Syna,
neposkvrněného Beránka obětovaného za spásu všech lidí.
Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.
Kristus je slávou Izraele a světlem nás všech
V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.
Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky.
Neboť Duch Svatý vydal svědectví,
že ten, který ti byl v chrámě představen,
je tvůj Syn, tobě rovný ve věčné slávě,
že je slávou Izraele a světlem nás všech.
A proto jdeme svému Spasiteli radostně vstříc,
s anděly a svatými tě chválíme a voláme:
Svatý, Svatý, Svatý ...
Moje oči uviděly tvou spásu, kterou jsi připravil pro všechny národy.
Bože, ty jsi splnil očekávání Simeonovo
, že nezemře, dokud se nesetká s Kristem;
dej i nám, kteří jsme Krista přijali ve svátosti,
ať se s ním setkáme v jeho slávě.
Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.