Pozn: Antifony a orace jsou převzaty z 2. neděle v mezidobí, je možné použít jiný mešní formulář.
Ať se ti koří celá země, Bože, ať ti zpívá, ať opěvuje tvé jméno.
Všemohoucí, věčný Bože,
ty řídíš všechno na nebi i na zemi;
vyslyš prosby svého lidu
a dej našim dnům svůj řád a mír.
Prosíme o to skrze tvého Syna ...
Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchizedechova.
Čtení z listu Židům.
(Bratři!) Melchizedech byl král Sálemu a kněz Boha Nejvyššího. Když se Abrahám vracel po porážce králů, vyšel mu vstříc a požehnal mu. Abrahám mu přidělil ze všeho desátek. (Jméno Melchizedech) se vykládá "král spravedlnosti" a král Sálemu zase (znamená) "král pokoje". Neuvádí se jeho otec, matka, rodokmen, kdy začal žít a kdy skonal; a tím se podobá Božímu Synu a zůstává knězem navždy. A je to ještě zřejmější, protože se objevuje jiný kněz Melchizedechovi podobný, který se jím stal ne podle předpisu o tělesném původu, nýbrž mocí života nezničitelného. Vždyť (o něm) je dosvědčeno: `Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchizedechova'!
Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchizedechova!
Hospodin řekl mému Pánu: "Seď po mé pravici,
dokud nepoložím tvé nepřátele za podnož tvým nohám."
Žezlo moci ti podává Hospodin ze Siónu:
"Panuj uprostřed svých nepřátel!
Ode dne zrození je ti určeno vládnout v posvátném lesku:
zplodil jsem tě jako rosu před jitřenkou."
Hospodin přísahal a nebude toho litovat:
"Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchizedechova!"
David zvítězil nad Filišťanem prakem a kamenem.
Čtení z první knihy Samuelovy.
Když byl David přiveden k Saulovi, pravil: "Ať neklesá na mysli můj pán kvůli Goliášovi. Tvůj služebník půjde bojovat proti tomu Filišťanu!" Saul mu odporoval: "To možné není, abys šel bojovat proti tomu Filišťanu. Ty jsi chlapec, on však je muž, zběhlý ve válčení od svého mládí." David odpověděl: "Hospodin, který mě vytrhl z drápů lva a medvěda, ten mě vytrhne z rukou tohoto Filišťana." Saul nato Davidovi: "Jdi a Hospodin buď s tebou!" David si vzal do ruky hůl, z potoka si vybral pět těch nejhladších oblázků a vložil je do pastýřské mošny, která mu sloužila za torbu pro válečné potřeby, a potom s prakem v ruce postupoval proti Filišťanovi. Také Filišťan se hnul kupředu a blížil se k Davidovi se zbrojnošem, který před ním nesl štít. Když Filišťan vzhlédl a spatřil Davida, pohrdl jím, že byl chlapec - byl plavovlasý, hezký na pohled. Filišťan řekl Davidovi: "Copak jsem pes, že na mě jdeš s holí?" Filišťan pak Davidovi zlořečil při svých bozích a dodal: "Pojď tedy ke mně! Dám tvé tělo nebeským ptákům a polní zvěři!" David Filišťanovi odpověděl: "Ty jdeš proti mně s mečem a s kopím a s oštěpem, já však jdu proti tobě ve jménu Hospodina zástupů, Boha izraelských šiků, které jsi potupil. Dnes tě dal Hospodin do mé moci, zabiji tě, useknu ti hlavu a ještě dnes dám tvou mrtvolu i mrtvoly filišťanského tábora nebeským ptákům a divoké zvěři. A tak se celá země doví, že Bůh je v Izraeli. A celé toto shromáždění pozná, že Hospodin nedává zvítězit mečem a kopím, neboť Hospodin je pánem boje; proto vás dal do naší moci." Když se Filišťan hnul a blížil k Davidovi, také David si pospíšil a běžel k boji proti Filišťanovi. David sáhl rukou do mošny, vyndal z ní jeden oblázek, vymrštil ho a zasáhl Filišťana do čela. Kámen mu uvázl v čele a on padl tváří na zem. David přiběhl, postavil se nad Filišťana, chopil se jeho meče, vytáhl ho z pochvy, usekl mu jím hlavu a tak ho dobil. David tedy zvítězil nad Filišťanem prakem a kamenem: udeřil Filišťana a zabil ho bez meče. Když Filišťané viděli, že je mrtev jejich největší silák, dali se na útěk.
Veleben buď Hospodin, má Skála.
Veleben buď Hospodin, má Skála,
on učí mé ruce bojovat, mé prsty zápolit.
On je mé milosrdenství, mé útočiště,
má pevnost a můj zachránce,
můj štít a můj útulek,
on mi podmaňuje národy.
Bože, novou píseň ti zazpívám,
na harfě s deseti strunami ti zahraji,
tobě, jenž dáváš králům vítězství,
který jsi vysvobodil Davida, svého služebníka.
Aleluja. Ježíš hlásal evangelium o Božím království a uzdravoval mezi lidem každou nemoc. Aleluja.
Je dovoleno v sobotu život zachránit, anebo nechat zahynout?
Slova svatého evangelia podle Marka.
(Ježíš) opět vstoupil do synagogy. Byl tam člověk s ochrnulou rukou. Dávali (na Ježíše) pozor, zdali ho uzdraví v sobotu, aby ho mohli obžalovat. On tomu člověku s ochrnulou rukou řekl: "Vstaň, pojď doprostřed!" Pak se (farizeů) zeptal: "Smí se v sobotu jednat dobře, anebo zle? Život zachránit, anebo zabít?" Ale oni mlčeli. Zarmoucen nad zatvrzelostí jejich srdce, rozhlédl se po nich s hněvem a řekl tomu člověku: "Vztáhni ruku!" Vztáhl ji, a ruka byla zase v pořádku. Farizeové šli hned ven a s herodovci se proti němu radili, jak by ho zahubili.
Přijmi, Bože, tyto dary
a dej nám ducha pravé zbožnosti,
aby se ti naše služba zalíbila;
vždyť slavíme památku oběti,
kterou se stále uskutečňuje naše vykoupení.
Skrze Krista, našeho Pána.
Obnova všeho v Kristu
V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.
Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky,
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.
Neboť v něm jsi dal všemu smysl a jednotu
a na jeho plnosti máme všichni účast.
Byl rovný tobě, a vzdal se všeho, vydal se za nás,
a jeho krev na kříži prolitá smířila všechno.
A tys ho nade všechno povýšil
a on je věčnou spásou všech, kdo ho následují.
A proto tě celý vesmír oslavuje
a všechno tvorstvo ti zpívá novou píseň.
Také my tě chválíme
a se všemi nebeskými zástupy voláme:
Svatý, Svatý, Svatý ...
Stvoření, hřích a vykoupení
V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.
Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky.
Neboť tvá dobrota člověka stvořila,
spravedlnost odsoudila
a tvé milosrdenství vykoupilo
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.
Skrze něho tě chválíme a oslavujeme
a se všemi nebeskými zástupy radostně voláme:
Svatý, Svatý, Svatý ...
Oslava Boha za stvoření a vykoupení
V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.
Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky,
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.
Neboť on je tvé Slovo, jímž všechno tvoříš,
on je tvůj milovaný Syn, v němž všechno obnovuješ.
A proto ti všechno slouží,
vykoupený vesmír tě chválí
a tvoji svatí ti vzdávají díky.
Také my tě chválíme a také my ti děkujeme
a se všemi nebeskými zástupy tě oslavujeme a voláme:
Svatý, Svatý, Svatý ...
Chvála Boží skrze Krista
V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.
Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky,
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.
Neboť on je jediný Prostředník mezi námi a tebou:
tys nám ho dal, abychom tě skrze něho chválili
a abychom ti skrze něho děkovali;
bez něho není naše děkování tebe důstojné,
a je spasitelné jen skrze něho.
V něm tě chválí nebe i země,
v něm tě chválí všichni andělé a bez ustání volají:
Svatý, Svatý, Svatý ...
Vyznání víry v Krista Vykupitele
V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.
Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky,
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.
Neboť on za nás zemřel,
a my si jeho smrt ve společenství lásky připomínáme,
on vstal z mrtvých,
a my jeho vzkříšení s vírou vyznáváme,
on jednou slavně přijde,
a my na jeho příchod s důvěrou čekáme.
Skrze něho tě chválíme
a s anděly a se všemi svatými
zpíváme píseň o tvé slávě a voláme:
Svatý, Svatý, Svatý ...
Kristus nám přináší spásu
V.: Pán s vámi.
O.: I s tebou.
V.: Vzhůru srdce.
O.: Máme je u Pána.
V.: Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.: Je to důstojné a spravedlivé.
Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
Otče svatý, abychom ti vždycky a všude
vzdávali díky skrze Ježíše Krista.
Neboť on je tvé Slovo, skrze něž všechno tvoříš,
on je Spasitel a Vykupitel, kteréhos nám poslal,
on je tvůj milovaný Syn:
mocí svatého Ducha se stal člověkem,
narodil se z Panny
a aby naplnil tvou vůli
a učinil z nás tvé vlastnictví a tvůj svatý lid,
rozepjal ruce a dal se přibít na kříž,
přemohl smrt a ukázal slávu vzkříšení.
A proto společně s anděly a se všemi svatými
hlásáme tvou slávu a voláme:
Svatý, Svatý, Svatý ...
Jak nesmírná je tvá dobrotivost, Hospodine, uchovals ji těm, kdo se tě bojí.
Nebo: Mt 5,9-10
My jsme poznali lásku, jakou má Bůh k nám, a uvěřili jsme v ni.
Naplň nás, Bože, svým Duchem
a dej, ať nás všechny,
kteří jsme jedli z jednoho chleba,
spojuje vjedno tvá láska.
Skrze Krista, našeho Pána.