Čtvrtek po 2. neděli postní

 

Vstupní antifona – srov. Žl 139,1.24

Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš. Pohleď, zdali nejdu cestou špatnou; veď mě cestou věky osvědčenou.

 

Vstupní modlitba

Bože, ty miluješ nevinnost
a znovu ji dáváš těm,
kdo se k tobě kajícně navracejí:
obrať k sobě naše srdce
a dej nám novou sílu Ducha svatého,
ať jsme pevní ve víře
a horliví v konání dobra.
Prosíme o to skrze tvého Syna ...

 

1. čtení – Jer 17,5-10

Prokletý člověk, který spoléhá na člověka; požehnaný, který doufá v Hospodina.

Čtení z knihy proroka Jeremiáše.

Toto praví Hospodin: „Prokletý člověk, který spoléhá na člověka, kdo za svou oporu pokládá smrtelníka, svým srdcem odstupuje od Hospodina! Je jako jalovec na pustině: nevidí, že by přišel déšť, svůj domov má v suchopárné poušti, v solném kraji, kde nelze bydlet. Požehnaný člověk, který doufá v Hospodina, jehož oporou je Hospodin! Je jako strom, který je zasazen u vod, který své kořeny vyhání k potoku; když přijde vedro, nestrachuje se, jeho listí zůstává zelené, ani v suchém roku nemá starosti, nepřestává nést ovoce. Záludné je srdce, víc než vše jiné, stěží polepšitelné, kdo je pozná? Já, Hospodin, zpytuji srdce a zkouším ledví, abych dal každému podle jeho chování, podle ovoce jeho skutků.“

 

Mezizpěv – Žl 1,1-2.3.4+6

Blaze tomu, kdo svou naději vložil v Hospodina.

Blaze tomu, kdo nechodí, jak mu radí bezbožní,
nepostává na cestě, kudy chodí hříšní,
a nezasedá ve shromáždění rouhačů.
Ale má zalíbení v Hospodinově zákoně
a o jeho zákoně přemítá dnem i nocí.

Podobá se tak stromu zasazenému u vodních proudů,
ve svůj čas přináší ovoce,
listí mu nevadne
a daří se mu vše, co koná.

Jinak je tomu s bezbožnými, zcela jinak:
jsou jako pleva rozvátá větrem,
vždyť Hospodin dbá o cestu spravedlivých,
ale cesta bezbožných skončí záhubou.

 

Zpěv před evangeliem – srov. Lk 8,15

Blahoslavení, kteří slovo Páně uchovávají v dobrém a upřímném srdci a s vytrvalostí přinášejí užitek.

 

Evangelium – Lk 16,19-31

Ty ses měl dobře už zaživa, Lazar naproti tomu špatně; nyní se tu on raduje, a ty zakoušíš muka.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Ježíš řekl farizeům: „Byl jeden bohatý člověk, oblékal se do šarlatu a kmentu a každý den pořádal skvělou hostinu. U jeho dveří léhal jeden žebrák – jmenoval se Lazar – plný vředů a rád by utišil hlad aspoň z toho, co padalo z boháčova stolu; a (ještě k tomu) přicházeli psi a lízali mu vředy. Žebrák umřel a andělé ho odnesli do Abrahámova náručí. Pak umřel i boháč a byl pohřben. V pekle v mukách zdvihl oči a viděl zdálky Abraháma a v jeho náručí Lazara. A zvolal: `Otče Abraháme, slituj se nade mnou a pošli Lazara, ať omočí aspoň kousek prstu ve vodě a ovlaží mi jazyk, protože zakouším muka v tomto plamenu.' Abrahám však odpověděl: `Synu, uvědom si, že ty ses měl dobře už zaživa, Lazar naproti tomu špatně. A nyní se tu on raduje, a ty zakoušíš muka. A k tomu ke všemu zeje mezi námi a vámi veliká propast, takže nikdo nemůže přejít odtud k vám, i kdyby chtěl, ani se dostat od vás k nám.' (Boháč) řekl: `Prosím tě tedy, otče, pošli ho do mého otcovského domu. Mám totiž pět bratrů, ať je varuje, aby se také oni nedostali do tohoto místa muk.' Abrahám odpověděl: `Mají Mojžíše a Proroky, ať je uposlechnou!' On však odporoval: `Ne, otče Abraháme! Ale když k nim někdo přijde z mrtvých, pak se obrátí.' Odpověděl mu: `Jestliže neposlouchají Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.'“

 

Modlitba nad dary

Bože, přijmi naše postní snažení
jako účast na Kristově oběti
a dej, aby se naše čtyřicetidenní cvičení v kázni
projevilo vnitřním obrácením.
Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

 

Eucharistická modlitba

Duchovní smysl postní doby

V.:  Pán s vámi.
O.:  I s tebou.
V.:  Vzhůru srdce.
O.:  Máme je u Pána.
V.:  Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.:  Je to důstojné a spravedlivé.

Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky.

Neboť ty nám vždy znovu dáváš milost pokání,
ty chceš, abychom se připravovali v zbožnosti a horlivé lásce
na slavnost velikonočních tajemství.

V nich jsme dostali počátek tvého života,
v nich rosteme k plnosti tvého synovství
skrze našeho Pána Ježíše Krista.

Skrze něho tě chválíme
a se všemi nebeskými zástupy
zpíváme píseň o tvé slávě a voláme:

Svatý, Svatý, Svatý ...

Čas obrácení a vnitřní obnovy

V.:  Pán s vámi.
O.:  I s tebou.
V.:  Vzhůru srdce.
O.:  Máme je u Pána.
V.:  Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.:  Je to důstojné a spravedlivé.

Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky,
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.

Neboť skrze něho nám dáváš čas spásy
a očišťuješ naše srdce:
když nás hřích zavádí na scestí,
ty nás vždy znovu k sobě obracíš,
abychom se neuzavírali ve svém sobectví,
ale otvírali se tobě, Bože,
protože jenom v tobě je naše budoucnost.

A proto tě chválíme
a s anděly a všemi svatými
zpíváme píseň o tvé slávě a voláme:

Svatý, Svatý, Svatý ...

Smysl a užitečnost odříkání

V.:  Pán s vámi.
O.:  I s tebou.
V.:  Vzhůru srdce.
O.:  Máme je u Pána.
V.:  Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.:  Je to důstojné a spravedlivé.

Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky,
abychom tě chválili za všechno, co nám dáváš,
a především za to,
že nás skrze ukřižovaného Ježíše Krista učíš lásce,
která nehledá sebe.

Neboť jestliže se sami sebe zříkáme
a z lásky se vydáváme druhým,
podobáme se tobě.

A proto ti děkujeme
a se všemi nebeskými zástupy
hlásáme tvé veliké skutky a voláme:

Svatý, Svatý, Svatý ...

Užitečnost postu

V.:  Pán s vámi.
O.:  I s tebou.
V.:  Vzhůru srdce.
O.:  Máme je u Pána.
V.:  Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci.
O.:  Je to důstojné a spravedlivé.

Vpravdě je důstojné a spravedlivé,
dobré a spasitelné,
svatý Otče, všemohoucí, věčný Bože,
abychom ti vždycky a všude vzdávali díky.

Neboť ty se slitováváš nad naší slabostí:
když se postíme,
obnovuješ v nás kázeň a obracíš nás k sobě
a dáváš nám sílu, abychom nad zlem vítězili
skrze našeho Pána, Ježíše Krista.

A proto tě společně chválíme
a se všemi nebeskými zástupy voláme:

Svatý, Svatý, Svatý ...

 

 

Antifona k přijímání – Žl 119,1

Blaze těm, jejichž cesta je bezúhonná, kteří kráčejí v zákoně Hospodinově.

 

Modlitba po přijímání

Prosíme tě, Bože, dej,
ať v nás zůstává a trvale působí ovoce oběti,
kterou jsme slavili,
a ať ovlivňuje celý náš život.
Skrze Krista, našeho Pána.

 

Modlitba nad lidem

Bože, buď se svými služebníky,
a když si snažně vyprošují pomoc tvé milosti,
ať obdrží jistotu tvé ochrany a tvého vedení.
Skrze Krista, našeho Pána.


zpět